Usmrceni liliemi
199 Kčopium poezie, sv. 1
Zobrazen 41. – 60. z 127 výsledků
Rudolf Altschul (1927–1945), člen legendárních spořilovských surrealistů, byl aktivní něco málo přes dva roky. Ale každý rok, každý den stvrzoval své fantazijně rozvité básně konkrétním krokem, činem. Surrealismus byl pro něj láska i revolta, žena i odboj. Prostě smysl („v každém smyslu jara“), pravda (která „hledá svět v náměsíčných“), naděje („jež není rapírem“). Knížka Otázky rychle kladené v běhu sbírá dohromady všechno, co po básníkovi zbylo….
Jaké svědectví můžeme čekat od duše, když v bezesné noci přehrabuje svou historii? Yveta Shanfeldová vydává pátou básnickou sbírku a znovu otevírá čtenáři křehký dům svého života plný intimních zvuků, ptačího křiku a nelichotivě přesných rodinných portrétů. V textu jde o básnické zření i o vášnivé objevitelství, vynořují se vzpomínky i slova jazyka milovaného z dálky New Jersey. Vše ve sbírce je vrstevnaté a kloubnaté množstvím nápadů: „když…
Nová básnická kniha autora nominovaného na cenu Magnesia Litera, obsahuje dva samostatné soubory „XXX“ a „Jezero“. … A zatímco mistři vyhlásili fatvu nad poezií, protože jedině se „s“ je básnictví správné (se „z“ je jen jazyk a blázen, bláznův jazyk), a zatímco veršíkovci staví černé stavby (co jiného je literární dílo), ale bez základů, aby je mohli přesunovat zase jinam dle potřeby, a všichni dohromady zalévají vodou z veřejného vodovodu svoje polysémantická…
Mauzoleum patří k ústředním a ojedinělým dílům německé poezie. Třicet sedm Enzensbergerových balad pojednává o rozporuplnosti pokroku, o procesu trvajícím celá staletí, jehož významné, tragické, komické i absurdní problémy na nás dopadají dodnes. Text radikálně ruší tradiční představu o poezii jako tvorbě „krásného zdání“ a simuluje vědecký jazyk i myšlení, aniž se však zříká umělecké volnosti přetvářet fakta do „otevřeného“ celku, který obsahuje i mnoho nedořečeného, nedefinovatelného,…
Samá voda. Samá voda. Přihořívá… Samá studna. Samá studna. Co k tomu se hodí dál vlastně napsat? I ve vyschlých studnách zůstává otisk hladiny, která tam bývala, a v ní se se pořád odráží svět nad ní, včetně nebe a tváře toho, kdo ji kdysi čeřil okovem, tím podvojným českým slovem, dvojitým symbolem. Je to podobné, jako když člověk dál cítí údy, jež už nemá, a strom své…
O básnické tvorbě Ivana Achera, která vznikala především v devadesátých letech minulého století, se ví poměrně málo. Své texty tvořil stranou kulturního ruchu, výhradně z vnitřní nutnosti, jako otisk prostředí, které ho formovalo a formuje dodnes. Všechny básně společně rozvíjejí poměrně sevřený jazykový prostor, mnohé se zde nabaluje a variuje: hemží se to tu slepicemi, vemeny, vesnickými postavičkami, zvířecími kostřičkami a mrtvolkami, masem, peřím ale také biblickými motivy….
Básnická sbírka příslušnice indiánského národa Tohono O’odham. Ofelia Zepeda je lingvistka, obhájkyně zachování domorodých jazyků a aktivistka boje za jejich obranu. V současnosti působí jako profesorka na Arizonské univerzitě v Tucsonu. Ofelia Zepeda po svém narození neobdržela rodný list, protože, jak píše v jedné své básni, její rodiče neuměli ani slovo anglicky. Mluvili jazykem, který „se hodí na vytahování vzpomínek z hloubi země“. Tématem jejích básní…
Zdeněk Barborka & Zdeněk Lukáš: Nezabiješ!
Oratorium „Nezabiješ!“ (1969) v podání souboru Česká píseň a v přednesu Radovana Lukavského.
[stáhnout ZIP]
V somnambulně vidoucích verších Marie Jehličkové poznáváme svět rašící někde mezi mátoživým žitím, sněním a jaksi mimoděčným mřením jejího tvůčího, mnohdy v textech probublávajícího „já“. Dekadentně metafyzické básně balancují tu na laně všedního a magického, tu na okraji propasti šílení z nepoznatelného: vše-tvárné zřídlo imaginace je totiž protagonistou jejích němě řvavých slok, jako by lehce archaizovaných deníkových záznamů chovankyně ústavu, jemuž hrdě říkáme svět. Vnímat však…
První knižní vydání básnické skladby, kterou napsal Josef Honys již v roce 1941. Kniha je doplněna autorovými kresbami. Jestliže výtvarné dílo experimentálního básníka a výtvarníka Josefa Honyse je z velké části oslavou hledání nových neprobádaných cest, jeho nejrozsáhlejší skladba z roku 1941 Věštírna na nebi může být ponorem do zvuků a ozvěn. Klekání, ptačí zpěv, kokrhání, skelety hlučně probourávající strop, vše zní a lomozí. Být…
„Já“, „Máma“, „S partnerem“ – to jsou názvy některých oddílů nové sbírky Yvety Shanfeldové. Je hned zřejmé, že lyrika to bude skutečně intimní. Přesto je překvapující, s jakou otevřeností a přímostí básnířka mluví o stárnutí, o smrti nejbližších, o rodičovství, o podrobnostech letitého partnerského vztahu, o potížích při psaní. Tak kruté postřehy! Těch detailů! Žádné vytáčky! Autorka probírá své soukromí a jazyk její probírky je – jak jsme u ní zvyklí – plný…
Závěrečná část básnické tetralogie (Běhařovská lhářka, Jindřich Jerusalem, Cesta k lidem) Martina Pocha se soustředí na eponymní městys protkaný potrubím, s nemocnicí Motol ve středu jako místem akce, spěchu, s živým, reálným provozem („Potom hasiči, sanita, exit, obchvat / točité schodiště, Motol, rychlovýtah“), na nějž odpovídá autorova reflexe vlastního vnitřního života i okolí („Jako když polkne lék / zní labutí píseň dětí / jež mocně…
Když osamoceni setrváváme v očekávání, v nejistotě, kdy se v stmívání či rozednívání nachází „skrytost, nevyslovitelnost, tušenost“, náznaky čehosi nedefinovatelného, kdy něžně a jemně promlouvající záblesk ve skulině představuje naději, obrat k lepšímu a ukazuje jasnější cestu, kdy doufáme ve vyčištění duše, utišení šelestu a rozplynutí překážek v mysli – „procházet se bez ohlížení“.
Výbor V sobě se jen ztrácím… představuje básnickou tvorbu Františka Pečinky (1869–1917). Autor, který zůstal ve stínu generačních druhů (i dnes je známý spíše jako malíř), po sobě zanechal skromné, vzácně sevřené a v dobrém slova smyslu nerozbíhavé dílo. Jedním z mála jeho tříštivých bodů je rozpolcenost mezi (odlehčeným a ironickým) gestem „vším zhrdajícího cynika“ a (tíživým a naléhavým) pocitem stesku, samoty, potřebnosti poezie pro vlastní bytí, ničím neodstíněným…
Achim von Arnim: Mužíček z mandragory
ISBN 978-80-7438-497-4 (ePub), 978-80-7438-498-1 (Mobi)
[stáhnout ZIP]
Muzeum uskutečněných i neuskutečnitelných objektů
ISBN 978-80-7438-465-3 (PDF)
[stáhnout PDF]
Fonická poezie a další zvukové nahrávky
Historické nahrávky L. N. z autorovy pozůstalosti ve formátu MP3.
[stáhnout ZIP] (394 Mb)
Limitované vydání Veškeré poezie obsahující taktéž autorovy juvenilie, bagately a dodatky s rozsáhlým poznámkovým aparátem editora Pavla Čepického určený pro studijní účely. Edičně citlivě připravený monumentální svazek Havlíčkovy poezie přímo z jeho rukopisů, zejména z osobních deníků. Mimořádná poezie, patřící k základním dílům poválečné české literatury. Zbyněk Havlíček ve svém díle jedinečným způsobem spojil básně milostné a politické, tak jak to v českém písemnictví nemá obdoby….
Konec článku
Konec článku
Žádné produkty v košíku.