dybbuk-306

Zdeněk Barborka

Hommage

[básně a prózy]

Cena s DPH: 499 

Výbor z díla básníka, prozaika i operního libretisty Zdeňka Barborky chce představit a připomenout především jeho dílo básnické a prozaické. Oddíl básní zahrnuje texty, které vznikaly zejména v průběhu šedesátých let. Prozaické dílo, datované od poloviny sedmdesátých let do konce let osmdesátých, se skládá z několika povídek a novel. Barborkou jsou navíc tyto texty výslovně zahrnovány do volného cyklu prozaických „studií“. Zatímco v poezii se ukazuje postupný přechod od lyriky k experimentu, v prózách autor neexperimentuje ani tak s formou jako spíš s neustálou blízkostí poetických prostředků, s citacemi a s narážkami na řadu literárních i hudebních děl. Kniha vychází v roce autorových nedožitých 80. narozenin.

Rok vydání

ISBN

978-80-7438-196-6

Vazba

vázaná

EAN

9788074381966

Počet stran

600

Formát

156 × 225 mm

Rok vydání

ISBN

978-80-7438-196-6

Vazba

vázaná

EAN

9788074381966

Počet stran

600

Formát

156 × 225 mm

Zdeněk Barborka & Zdeněk Lukáš: Nezabiješ!
Oratorium „Nezabiješ!“ (1969) v podání souboru Česká píseň a v přednesu Radovana Lukavského.
[stáhnout ZIP]

Skladem

Katalogizace

Sdílej tuto knihu

Další informace

Recenze

  1. dybbuk

    Právo, 11. 4. 2019

    Jakub Šofar
    Zdeněk Barborka: Hommage (básně a prózy)

    Co je v literatuře důležité, se ukáže vždy až po čase. Každopádně, velký dluh teď umazalo nakladatelství Dybbuk, které vydalo pod názvem Hommage výbor z díla spisovatele a operního libretisty Zdeňka Barborky (1938–1994). Díky plzeňskému básníkovi Robertu Jandovi, jemuž se podařilo shromáždit rozeseté Barborkovy texty, se může čtenář seznámit se soubory jeho poezie z šedesátých let (používal místo pojmenování experimentální výraz nová poezie) i s prózou, kterou začal psát od poloviny let sedmdesátých. Zkusil někdo někdy odpovědět na otázku, proč se v tak malé literatuře, jako je ta česká, objevuje tak silný hlas surrealismu a experimentu? Co takhle: Češi jsou známí hračičkové, nástrojaři, schopní reagovat na určité situace nevypočitatelně, třeba se i vzbouřit proti klasické práci s jazykem…

    zobrazit celou recenzi
  2. dybbuk

    Týdeník Domažlicko, 27. 3. 2019

    Nakladatelství Dybbuk vydalo obsáhlou publikaci Zdeněk Barborka Hommage v roce autorových nedožitých osmdesátin. Rokycanský rodák, absolvent konzervatoře, působil jako hudební pedagog a rozhlasový redaktor v Plzni, než byl nucen se v rámci normalizace přemístit do Bohušovic nad Ohří. Jeden z našich nejvýraznějších představitelů experimentální poezie psal nejen básně a prózy, ale i libreta k dílům českých skladatelů. Šestisetstránková kniha soustřeďuje básně a prózy, které se povedlo shromáždit plzeňskému básníku Robertu Jandovi, jenž se již řadu let Barborkou systematicky zabývá. Spisovatel měl totiž ke své tvorbě bohémský přístup, řadu svých rukopisů rozdal, aniž by si je v kopiích archivoval. Pokud jde o poezii, kromě reedic básnických sbírek Deset básní pro V. V. M. a Plavba a básnických skladeb Příkazy a Ignác poprvé vycházejí mj. cykly Procesuální texty (ve kterých básník pracuje s rozkládáním a přeskupováním slovních útvarů), Redukce klenotů světového písemnictví (zhudebněné Zdeňkem Lukášem jako oratorium Nezabiješ!) a Preludia, fugy a jiné básně. Z próz byly zařazeny ty, které autor označuje v podtitulu jako studie a vytvářejí svým způsobem kompaktní celek. Bylo by milé, kdyby se po seznámení s publikací přihlásili majitelé textů, které se dosud editorům nezdařilo dohledat.

    zobrazit celou recenzi
  3. dybbuk

    ČRo Vltava, 4. 2. 2019

    Markéta Kaňková
    Hommage. Vychází první obsáhlý výbor z literární tvorby Zdeňka Barborky

    Do básnické i prozaické tvorby jednoho z předních představitelů české experimentální literatury nyní dává nahlédnout kniha Zdeněk Barborka: Hommage. Výbor z díla básníka, prozaika, operního libretisty a plzeňského redaktora Československého rozhlasu vydalo nakladatelství Dybbuk.
    Výbor z díla básníka, prozaika i operního libretisty Zdeňka Barborky chce představit a připomenout především jeho dílo básnické a prozaické. Oddíl básní zahrnuje texty, které vznikaly zejména v průběhu šedesátých let. Prozaické dílo, datované od poloviny sedmdesátých let do konce let osmdesátých, se skládá z několika povídek a novel.
    Barborkou jsou navíc tyto texty výslovně zahrnovány do volného cyklu prozaických „studií“. Zatímco v poezii se ukazuje postupný přechod od lyriky k experimentu, v prózách autor neexperimentuje ani tak s formou jako spíš s neustálou blízkostí poetických prostředků, s citacemi a s narážkami na řadu literárních i hudebních děl.
    O práci na knize i Zdeňku Barborkovi mluvila Markéta Kaňková s editorem knihy Michalem Jarešem.

    https://vltava.rozhlas.cz/hommage-vychazi-prvni-obsahly-vybor-z-literarni-tvorby-zdenka-barborky-7753863

    zobrazit celou recenzi
  4. dybbuk

    Lidové noviny, 19. 1. 2019

    Radim Kopáč
    Básnický experiment žije!

    Experimentální poezie vyrostla v kulisách nové vědy a techniky, nových médií, nových možností. Šedesátá léta, a zejména v Československu, přála experimentu víc než kdekoli jinde na světě.

    Komu dneska řekne něco pojem „experimentální poezie“? Anebo poezie nová, vizuální, konkrétní? Prostě báseň, která revoltuje proti lyrismu a pomáhá si jednak matematikou, vědeckostí, jednak funkční koketerií s obrazem, hudbou nebo performancí? Zřejmě málokomu, nebo rovnou nikomu. A přece se čeští experimentální básníci, jimž patřila především šedesátá léta minulého století, hlásí poslední roky o slovo jako málokdy předtím. A jistě nejen skrz opakovaně vydávané Typogramy Václava Havla.
    Loni a předloni vyšel třísvazkový sebraný spis třebíčského Ladislava Nováka (Dílo), v roce 2016 úryvek z experimentálního díla Jiřího Golda (Liber sine nomine), aktuálně je k mání pocta Zdeňku Barborkovi (Hommage), vydaná k jeho nedožitým osmdesátinám.
    A dalo by se pokračovat: za posledních deset patnáct let přišli ke slovu, abecedně řazeno, například Vladimír Burda (Lyrické minimum), Josef Honys (Nesmelián), Miloš Horanský (Grafické básně), Miroslav Koryčan (Zamračené židle), Ladislav Nebeský (naposledy Obrazy ke čtení). Všechno krásně vypravené a vesměs pečlivě edičně připravené svazky. A většinou z produkce malého pražského nakladatelství Dybbuk. Kde se ten zájem bere a proč?
    Experimentální poezie provokuje, hraje si, bere drze z různých druhů umění. Novák nebo Barborka zkoušeli spojení textu s hudbou, Burda nebo Honys s obrazem, Nebeský pak rovnou s prázdnotou, s nebesky modrými anebo bílými místy mezi verši, slovy, literami. Nové básnění je dneska nakladatelsky „in“ možná i proto, že si rozumu s povahou naší (post)postmoderní doby, s jejím širokým záběrem, s její všetečností.
    Nakladatelsky ale nerovná se čtenářsky: Všechny ty knihy kladou na konzumenta vysoké nároky. Jednak proto, že jde vesměs o opulentní soubory celoživotní autorské práce (Novák má dohromady přes dva tisíce stran, Barborka „pouhých“ šest set), jednak proto, že básnický experiment je sympaticky nesnadný.
    Experimentální poezie vyrostla v kulisách nové vědy a techniky, nových médií, nových možností. Šedesátá léta, a zejména v Československu, přála experimentu možná víc než kdekoli jinde po světě. Hlavními hybateli, k nimž
    se výše jmenovaní opakovaně odkazují, byli Jiří Kolář, a především tandem Josef Hiršal – Bohumila Grogerová. Právě oni připravili klíčové knižní přehlídky nového básnictví: jak toho domácího, tak toho za hranicemi. V antologii Vrh kostek, která vinou režimní změny na sklonku šedesátých let vyšla až v roce 1993, představili mimo jiné kreace Burdy, Nebeského, Honyse, Nováka i Barborky.
    Je pak osudem vizionářů, že na svůj vlastní sebraný spis dodnes čekají jak Hiršal, který by příští rok oslavil sto let, tak o rok mladší Grogerová.
    Podle Zdeňka Barborky básnický experiment „klade své požadavky maximalisticky“. Podle Bohumily Grogerové neodezněla východiska: „V šedesátých letech jsme svým dílem reagovali na společenský i kulturní útlak, nelíbilo se nám, že jsme čeledíni režimu, nevyhovoval nám jazyk, kterým se psaly noviny. Možná že ta nespokojenost přetrvává dodnes…“
    A Jan Šavrda z nakladatelství Dybbuk, které většině experimentálních básníků v posledních letech postavilo knižní pomník? „Fandíme odvaze a hledání nových, neprobádaných cest. I když třeba nikam nevedou. Důležitý je už samotný průzkum.“
    Vyberte si. Básnický experiment za to i dekády po svém vzniku určitě stojí.

    zobrazit celou recenzi

Pouze přihlášení uživatelé, kteří zakoupili tento produkt, mohou přidat hodnocení.

Další informace

tel.: +420 602 118 873
sarka@dybbuk.cz