(1922, Jilemnice – 1969, Praha), syn prozaika Jaroslava Havlíčka (1896–1943), bratranec básníka Karla Šebka (1941–1995?). Reálné gymnázium v Praze-Michli absolvoval roku 1941, na jaře 1943 spolu s Rudolfem Altschulem, Liborem Fárou, Františkem Jůzkem a Robertem Kalivodou založil skupinu „spořilovských surrealistů“.
V roce 1947 žil krátce na Svarohu, téhož roku podnikl cestu do Finska. V letech 1945–1950 studoval psychologii, estetiku a filozofii na Filozofické fakultě UK, poté pracoval jako klinický psycholog a psychoterapeut v psychiatrických ústavech v Dobřanech a v Sadské. Napsal více než třicet básnických celků, z nichž za jeho života nevyšel knižně ani jeden, časopisecky tištěny byly pouze jeho odborné stati (Vesmír, Československá psychiatrie) a několik básní (Orientace, 1966; Literární listy, 1968). Podílel se na ineditních sbornících Objekt 3, 4 a 5 (1958, 1960, 1962), zastoupen je v magnetofonové Antologii 1962. Posmrtně byly jeho texty publikovány v časopisech (Listy, Sešity, Analogon), sbornících (např. Surrealistické východisko 1938–1968 /1969/) a antologii Magnetická pole (Československý spisovatel, 1967). Krátce po jeho smrti podal Vratislav Effenberger návrhy na knižní vydání jeho díla básnického (Miluji, tedy jsem) i teoretického (Princip imaginace), k nimž ovšem nedošlo. V roce 1979 uspořádal strojopisný výbor básní i teoretických prací pod názvem Dialektika poezie a revoluce, Havlíčkovu dizertační práci Skutečnost snu či samizdatové svazky Miluji, tedy jsem; Princip imaginace (1979) a Meteory / Poezie 1944–1966 (1980). Po roce 1989 vychází výbor z textů Otevřít po mé smrti (Český spisovatel, 1994) a Lístky do památníku (Torst, 2000). Z Havlíčkových překladů vyšly v roce 1972 v nákladu sto kusů Dějiny surrealismu Maurice Nadeaua (Obelisk); jejich opravené vydání vyšlo v roce 1994 (ed. Alena Nádvorníková, Votobia). Péčí téže editorky byl publikován i Havlíčkův překlad Arkánu 17 André Bretona (Dauphin, 1996). Vydání všech podstatných textů bylo nakonec sdruženo do čtyř knih – Zbyněk Havlíček: Dopisy Evě / Eva Prusíková: Dopisy Zbyňkovi (Torst, 2003), Stanislavem Dvorským editorsky připravená kniha esejů a teoretických textů s názvem Skutečnost snu (Torst, 2003), následoval svazek Veškerá poezie (dybbuk, 2016) a nakonec kniha obsahující deníky a korespondenci pod názvem τ (dybbuk, 2022).
Poslední 4. svazek Spisů ukazuje, že Zbyněk Havlíček byl obdařen zcela mimořádnou deníkovou citlivostí a to, že tato citlivost prostupovala všemi složkami jeho díla. Zbyněk Havlíček byl po celý život člověkem několikanásobně skrytým, utajeným: o tom, že je básník, se veřejnost dozvěděla až v roce 1966, tři roky před jeho smrtí; svou životní lásku před manželkou Věrou utajil do smrti a o jeho mnohaletém…
Limitované vydání Veškeré poezie obsahující taktéž autorovy juvenilie, bagately a dodatky s rozsáhlým poznámkovým aparátem editora Pavla Čepického určený pro studijní účely. Edičně citlivě připravený monumentální svazek Havlíčkovy poezie přímo z jeho rukopisů, zejména z osobních deníků. Mimořádná poezie, patřící k základním dílům poválečné české literatury. Zbyněk Havlíček ve svém díle jedinečným způsobem spojil básně milostné a politické, tak jak to v českém písemnictví nemá obdoby….
Edičně citlivě připravený monumentální svazek Havlíčkovy poezie přímo z jeho rukopisů, zejména z osobních deníků. Mimořádná poezie, patřící k základním dílům poválečné české literatury. Zbyněk Havlíček ve svém díle jedinečným způsobem spojil básně milostné a politické, tak jak to v českém písemnictví nemá obdoby. Jde o dlouho očekávaný 3. svazek Spisů, které vyšly v Torstu v letech 2003 a 2004.