Ediční plán

Brzy vyjde (v tisku)

Rudolf Altschul

Otázky rychle kladené v běhu

(ed. Radim Kopáč)

Rudolf Altschul (1927–1945), člen legendárních spořilovských surrealistů, byl aktivní něco málo přes dva roky. Ale každý rok, každý den stvrzoval své fantazijně rozvité básně konkrétním krokem, činem. Surrealismus byl pro něj láska i revolta, žena i odboj. Prostě smysl („v každém smyslu jara“), pravda (která „hledá svět v náměsíčných“), naděje („jež není rapírem“). Knížka Otázky rychle kladené v běhu sbírá dohromady všechno, co po básníkovi zbylo. Ačkoli jsme se snažili posbírat k věci maximum, je výsledkem útlá knížka. Malý hold velkému básníkovi.


Eva Švankmajerová

Zvuk dýní v zákulisí

Sebrané texty Evy Švankmajerové obsažené v této knize jsou žánrově různorodé: vzpomínky z dětství, zápisy snů, svébytné, v řadě ohledů sociokritické esejisticko-beletristické statě, texty na pomezí básně v próze a povídky, drobné dramatické útvary — miniatury filmových scénářů či divadelních skečů, odpovědi na surrealistické ankety, autorské příspěvky do kolektivních surrealistických her. Texty představují zásadní formální (komentáře) i obsahové paralely k její vlastní tvorbě malířské a básnické: obrazy se vaří, automobily mění tvar jak v nějakém psychedelickém tripu, autorka si ve snu obléká seprané mužské trenýrky a v Papinově hrnci vyváří opotřebované dětské spartakiádní cvičky. Imaginace všežravá / tvořivá / kritická.


Růžena Jesenská

Usmrceni liliemi

(ed. Michal Jareš)

Zůstává už vlastně pouhým jménem v literární historii, jménem bez představy, jaké je za ním dílo, a navíc jménem, kterého si všímají čtenáři velmi málo, a pokud už, pletou si dost často Růženu Jesenskou s její neteří Milenou. Odpověď na to, proč tomu tak je, dnes najdeme jen sotva — její melodické verše plné stísněných duševních pohnutek a zvláštních temných (až hrobových) tónů by mohly být leckdy ideální inspirací pro gothic rockové skupiny. Jsou jemné, možná často jednostrunné, nebo snad jednostranné, ale působí neustále živě a vášnivě i po více než sto letech od jejich vzniku.


Antonin Artaud

Cestou k Ciguri 

(ed. Robert Janda, přel. Ladislav Šerý)

V jediné větě: „Ocitnout se ve stavu nejvyššího otřesu, osvíceného neskutečnem, s kusy skutečného světa v koutku sebe sama“ je obsažena celá podstata životního osudu Antonina Artauda. Většina básní v knize pochází z pozdějšího autorova období, kdy Artaud absolvoval iniciační rituál u kmene indiánů Tarahumara v Mexiku, mající zásadní vliv na jeho další duchovní směřování, které realizoval i ve své umělecké tvorbě. Díky tomuto výboru se nám tak otvírá ucelená vizionářská linie jeho díla v kompaktním celku a můžeme pozorovat rozvoj jeho vizí a nabytých transcendentních zkušeností i jejich převedení do osobního života.


Karel Hynek

Trhám broukovi nožičky 

(ed. Michal Jareš)

Karel Hynek je jeden z nejoriginálnějších a nejsvobodnějších hlasů konce čtyřicátých a počátku padesátých let 20. století, daleko přesahující všechny žánrové i skupinové škatulky a škatule, do kterých byl kdy natlačen. Autor surový až k temnotě a běsům. Možná byl pro tuto svou drsnost, erotickou bezhlavost, humor a ironickou de- a re-konstrukci klasických textů, jako je Babička Boženy Němcové nebo Malý lord od Frances Hodgson Burnettové, i trochu obcházený a přidávaný jen tak mimochodem k avantgardním jménům. Básník extrémně svérázný a jedinečný.


Jan z Wojkowicz

Na smutném břehu snu 

(ed. Petr Adámek)

Jan Nebeský alias Jan z Wojkowicz byl mistrem podmanivých nálad znějící „hudbou podjeseně“ a vonící chladivým vzduchem „nejtesknějších navečerů“. Jeho verše promlouvají půvabem zapomenutých a znovu nalézaných věcí, zanechaných kdysi dávno „na smutném břehu snu“. Kolem svého jednadvacátého roku přestal opouštět dům a brzy nato i své lože, na němž setrval — jen s občasnými přestávkami — takřka tři desetiletí. Hlavní představitel spiritualistické a meditativní poesie z přelomu století.


Antonín Bartušek

Odvrácená strana zítřka 

(ed. Michal Jareš)

V poválečném období se objevilo jen málo temnějších autorů, než byl Antonín Bartušek. Skutečné se zde s neskutečným potkává zcela přirozeně, život musí být stále silněji konfrontován se smrtí, ale ne ve výbušném a heroickém gestu. Spíše v tichosti, v neustálém a trvajícím zápasu, budícím otázky. Konečný majestát smrti jako určité vysvobození z marnosti všech pozemských bolestí. Metafyzické meditace až do úplného vyčerpání? Antonín Bartušek zůstává nadále osobností spíše přecházenou… 

Vyjde v roce 2021

 

Viktor Zavřel

Pohled přes listy Bódhi

Sbírka příběhů, jimiž se vine vzájemně propojující „buddhovská“ nit vytvářející utkanou mytologii, pojednává o zdánlivě rozmanitých tématech od zmrtvýchvstání irského pijana po morální otázky zrady, podvodu, zbabělosti a další. Je tu zobrazen lidský pud směřovat ven, utíkat pryč, aby vše nakonec nevyhnutelně končilo uvnitř. Klubko veškerých příběhů se totiž odvíjí z nebeského kláštera, jehož obyvatelé se každých pět set let obměňují — samozřejmě kromě strýce Gautamy, pro nějž tato existence živoucího podobenství představuje způsob, jak k dobrému ovlivňovat život lidí na zemi.


NON-FICTION

William A. Richards: Posvátné poznání
David O. Kennedy: Rostliny a lidský mozek
Jaak Panksepp a Lucy Biven: Archeologie mysli
Jaak Panksepp: Afektivní neurověda
David Luke a Rory Spowers (eds.): Dialogy o DMT
James Fadiman: Průvodce psychedelického průzkumníka
Richard L. Miller: Psychedelická medicína
Ronald Dworkin: Náboženství bez boha

FICTION

Paavo Haavikko: Zimní palác (ed. a přel. Jitka Hanušová)
Karel Milota: Královo Pole (ed. Michal Jareš)
Daniel Hradecký: Silážní jámy
Vojtěch Němec: Nekropotence
Pavel Ctibor: Chystácie
Robert Janda: Filo Pendere
Jan. Jan Novák: Básně [pracovní název]
Paolo Sorrentino: Tony Pagoda a jeho přátelé (Tony Pagoda e i suoi amici; z italštiny přeložila Alice Flemrová)
Anne Griffinová: Všechno už se řeklo (When All Is Said; z angličtiny přeložila Markéta Hofmeisterová)
José Eduardo Agualusa: Obecná teorie zapomínání (Teoria Geral do Esquecimento; z portugalštiny přeložila Lada Weissová)
Friederike Mayröckerová: A zatřásla jsem miláčkem (Und ich schüttelte einen Liebling; z němčiny přeložila Zuzana Augustová)

Jóga Vasištha
(Vashista Yoga Samhita | योग-वासिष्ठ, z angličtiny a sanskrtu přeložila Lenka Vinklerová)

Vyjde v roce 2022

Thomas Hertog

Život v multivesmíru

Ačkoliv fyzik Stephen Hawking již není mezi živými, stále podstatně určuje vědecký život. Mezi největší otázky, které se Stephen Hawking během svého výjimečného života pokoušel zodpovědět, patřila touha zjistit, jak ve vesmíru mohly vzniknout podmínky tak dokonale příznivé životu. Jeho proslulá teorie velkého třesku ale dostala velkou ránu, když rovnice začaly předpokládat existenci multivesmíru — nekonečného množství odlišných vesmírů, z nichž většina je příliš prapodivná na to, aby mohly podporovat nějaký život. Ke konci života pracoval s Thomasem Hertogem na zásadní studii a zcela nové kosmologické teorii, v které se snažili rozlousknout právě paradox multivesmíru. S překvapením totiž zjistili, že jak je jejich výzkum vedl stále blíže k velkému třesku, zdálo se, že fyzikální zákony se proměňují a zjednodušují, až jednotlivé částice, síly, dokonce i čas sám mizí. To je přivedlo na revoluční myšlenku: zákony fyziky nejsou pevně dané, ale vyvíjejí se, stejně jako mění tvar sám vesmír, kterému vládnou.
Život v multivesmíru je taktéž příběhem o pozoruhodném přátelství, utuženém snahou o to porozumět otázkám větším, než je náš vesmír, za využití extrémní fyziky černých děr a čerpání z nového vývoje v teorii strun. Zkrotili Hawking s Hertogem tezi o tom, že multiversum je nekonečné? Co když nás vesmír není jediný? A mohl by v těchto jiných vesmírech také existovat život podobný našemu? Podle jejich teorie by multivesmír, pokud existuje, nemusel být tak nehostinný, jak se doposud zdálo…


Jiří Černický: Kongo severu
Zbyněk Havlíček: Tau (ed. Pavel Čepický)
Karel Šebek: Dílo [pracovní název] (eds. Stanislav Dvorský a Milan Štědroň)
Guido Morselli: Řím bez papeže (Roma senza papa; z italštiny přeložila Alice Flemrová)
Sjón: CoDex 1962 (CoDex 1962; z islandštiny přeložila Marta Bartošková)
Ťia Pching-wa: Kvašené boby (贾平凹; z čínštiny přeložila Zuzana Li)
Kari Hottakainen: Příběh (Tarina; z finštiny přeložil Vladimír Piskoř)