William A. Richards

Posvátné poznání

Psychedelika a prožitek mystické náboženské zkušenosti

Jako zasloužilý pamětník psychedelického hnutí nabízí William A. Richards čtenářům desítky let vlastní, nezprostředkované zkušenosti s výzkumem psychedelik. V této pozoruhodné knize se pohybuje jak na poli diskuzí o nejdůležitějších momentech psychedelického výzkumu, tak v hlubokých náboženských a metafyzických tématech, která probírá s péčí a smyslem pro detail. Autor nabízí rozvážné a pragmatické rady, např. jak si poradit s psychosomatickými potížemi při užití psychedelik, jak bezpečně maximalizovat potenciál k navození spirituálně transformativní mystické zkušenosti, jak mohou psychedelika dát smysl běžnému životu i prožitku umírání a jak mohou tyto látky udivujícím způsobem pomoci při těžkých závislostech nebo klinické depresi. Kniha Posvátné poznání věnuje hlavní pozornost zkoumání mystických prožitků, které jsou zřejmě tím hlavním a nejpřekvapivější zjištěním psychedelického výzkumu. Pokud jsou spirituální prožitky katalyzované psychedeliky nerozlišitelné od mystických stavů, jejichž líčení jsou náplní literatury všech větších náboženství, vědci a badatelé mají k dispozici jedinečný a drahocenný nástroj — mohou vcelku spolehlivým a replikovatelným způsobem zprostředkovat mystickou zkušenost. William A. Richards postupuje podrobně, systematicky a hovoří rozvážným, průzračným jazykem. Postupně tak stránku po stránce rozkrývá svou vizi úžasných hlubin lidské psýché a podobně úžasné krásy tohoto světa — vizi, která v jeho případě není jen jakousi vznosnou, nepodloženou metafyzickou spekulací, nýbrž dobře vystavěnou koncepcí, doloženou podrobnými popisy prožitků a vhledů pacientů a dobrovolníků.

José Eduardo Agualusa

Obecná teorie zapomínání 

Ludo, portugalská žena jménem Ludovica Fernandes, si jednoho dne postaví zeď oddělující její angolský byt od zbytku domu. Dále ale vyhlíží ze svého balkonu, sleduje každodenní události, naslouchá zvukům, pálí knihy, a především si příběhy zaznamenává. Živí se pěstováním zeleniny a holuby, které láká do svého bytu. Ze svého úkrytu pak třicet let pečlivě pozoruje jak osobní transformaci, tak proměnu této africké země. Provede nás podivuhodným vyprávěním, v němž smysl pro humor slouží jako protilátka k tragické a drsné angolské historii. V románu Obecná teorie zapomínání není nouze o všemožné náhody — destruktivní i magické —, které vytvářejí poetickou koláž určujících nahodilostí. Je to kniha o strachu z druhého, o absurditě rasismu, o lásce a naší schopnosti vykoupení. Dokážeme někdy čelit životu beze strachu? Nejsou naše propletené osudy spojené už moc dlouho? Přetrvá lidská dobrotivost, stojí-li tváří v tvář kolosu dějin? Tato kniha, strukturovaná do krátkých kapitol, poskytuje potřebný emotivní vhled každému, kdo touží alespoň trochu porozumět africkému pohledu na evropský kolonizační proces.

Karel Milota

Královo Pole

Poezie Karla Miloty je jedním z nejpodivuhodnějších básnických labyrintů, které u nás najdeme. Milota není básníkem pro každého. Jeho poezie není snadno dostupná: klade značný odpor jak rozumu, tak citu. Může nás pohltit a nepustit, stejně jako nás někdy nemusí vůbec přijmout — točí se ve spirálách mnohohlasných významů, v aliteracích a eufoniích, které se někdy samy ztratí v sobě. Hra přestává být zábavou a stává se nudným tkalcovským stavem, vše je podřízeno struktuře, která se stává zaumnou a běžnému čtenáři nepřístupnou…