Ediční plán

Brzy vyjde (v tisku)

Jón Kalman Stefánsson

Letní světlo, a pak přijde noc 

(2. vydání)

V románu Letní světlo, a pak přijde noc nahlédneme do života lidí v malé islandské vesnici v 90. letech minulého století, za nastupující finanční expanze Islandu, následované totálním krachem. Čas plyne, my žijeme, umíráme. Ale co je život? A jak veliká je vzdálenost mezi životem a smrtí, či je mezi nimi vůbec nějaká vzdálenost a jak se potom nazývá? Měříme ji v kilometrech, nebo v myšlenkách a dostane se někdo do meziprostoru? Dopředu — a potom zpět? Plynulý proud narace se v knize odvíjí v rytmu evokujícím prapůvodní — ústní a rytmický způsob předávání příběhu, který svou dravostí čtenáře uhrane jako magická krajina severu, na jejíž ploše se míhají osudy obyvatel jedné zapadlé islandské vesnice. V této malované pustině žijí bytosti zasažené těžko definovatelnou melancholií či skrytým šílenstvím, jež v nich po generace toto území podněcovalo a s nímž jsou tito lidé nevratně svázáni. V bezčasém světě světla a stínů, kde život plyne tempem mraků plujících po obloze či v závislosti na sezónních pracích a pohybech moře, na lidi doléhají otázky staré jako lidstvo samo, ať už jsou to záhady života, láska, osamělost, touha, lidské vášně či smrt.

Vyjde v roce 2021

Eva Švankmajerová

Zvuk dýní v zákulisí

Sebrané texty Evy Švankmajerové obsažené v této knize jsou žánrově různorodé: vzpomínky z dětství, zápisy snů, svébytné, v řadě ohledů sociokritické esejisticko-beletristické statě, texty na pomezí básně v próze a povídky, drobné dramatické útvary — miniatury filmových scénářů či divadelních skečů, odpovědi na surrealistické ankety, autorské příspěvky do kolektivních surrealistických her. Texty představují zásadní formální (komentáře) i obsahové paralely k její vlastní tvorbě malířské a básnické: obrazy se vaří, automobily mění tvar jak v nějakém psychedelickém tripu, autorka si ve snu obléká seprané mužské trenýrky a v Papinově hrnci vyváří opotřebované dětské spartakiádní cvičky. Imaginace všežravá / tvořivá / kritická.


Rudolf Altschul

Otázky rychle kladené v běhu

(ed. Radim Kopáč)

Výbor Otázky rychle kladené v běhu představuje veškerou dochovanou básnickou tvorbu Rudolfa Altschula (1927–1945), člena skupiny Spořilovských surrealistů a účastníka druhého odboje. Jeho texty byly většinou zabaveny gestapem, a tak po autorovi zbyly jen texty rozváté do všech koutů. Některé tištěné po časopisech, některé v knihách, něco v rukopisech. Rudolf Altschul psal, protože musel. Psal, aby žil. Ačkoli jsme se snažili posbírat k věci maximum, je výsledkem útlá knížka. Malý hold velkému básníkovi.


Edice Opium poezie

sv. 1: Růžena Jesenská: Usmrceni liliemi (ed. Michal Jareš)
sv. 2: Antonin Artaud: Cestou k Ciguri (ed. Robert Janda)
sv. 3: Karel Hynek: Trhám broukovi nožičky (ed. Michal Jareš)
sv. 4: Jan z Wojkowicz: Na smutném břehu snu (ed. Petr Adámek)
sv. 5: Antonín Bartušek: Odvrácená strana zítřka (ed. Michal Jareš)
sv. 6: Paavo Haavikko: Zimní palác (ed. Jitka Hanušová)
sv. 7: Karel Milota: Královo Pole (ed. Michal Jareš)


NON-FICTION

William A. Richards: Posvátné poznání
David O. Kennedy: Rostliny a lidský mozek
Jaak Panksepp a Lucy Biven: Archeologie mysli
Jaak Panksepp: Afektivní neurověda
David Luke a Rory Spowers (eds.): Dialogy o DMT
James Fadiman: Průvodce psychedelického průzkumníka
Richard L. Miller: Psychedelická medicína
Ronald Dworkin: Náboženství bez boha

FICTION

Daniel Hradecký: Silážní jámy
Vojtěch Němec: Nekropotence
Robert Janda: Filo Pendere
Jan. Jan Novák: Básně [pracovní název]
Paolo Sorrentino: Tony Pagoda a jeho přátelé (Tony Pagoda e i suoi amici; z italštiny přeložila Alice Flemrová)
Anne Griffinová: Všechno už se řeklo (When All Is Said; z angličtiny přeložila Markéta Hofmeisterová)
José Eduardo Agualusa: Obecná teorie zapomínání (Teoria Geral do Esquecimento; z portugalštiny přeložila Lada Weissová)
Friederike Mayröckerová: A zatřásla jsem miláčkem (Und ich schüttelte einen Liebling; z němčiny přeložila Zuzana Augustová)

Jóga Vasištha
(Vashista Yoga Samhita | योग-वासिष्ठ, z angličtiny a sanskrtu přeložila Lenka Vinklerová)

Vyjde v roce 2022

Thomas Hertog

Život v multivesmíru

Ačkoliv fyzik Stephen Hawking již není mezi živými, stále podstatně určuje vědecký život. Mezi největší otázky, které se Stephen Hawking během svého výjimečného života pokoušel zodpovědět, patřila touha zjistit, jak ve vesmíru mohly vzniknout podmínky tak dokonale příznivé životu. Jeho proslulá teorie velkého třesku ale dostala velkou ránu, když rovnice začaly předpokládat existenci multivesmíru — nekonečného množství odlišných vesmírů, z nichž většina je příliš prapodivná na to, aby mohly podporovat nějaký život. Ke konci života pracoval s Thomasem Hertogem na zásadní studii a zcela nové kosmologické teorii, v které se snažili rozlousknout právě paradox multivesmíru. S překvapením totiž zjistili, že jak je jejich výzkum vedl stále blíže k velkému třesku, zdálo se, že fyzikální zákony se proměňují a zjednodušují, až jednotlivé částice, síly, dokonce i čas sám mizí. To je přivedlo na revoluční myšlenku: zákony fyziky nejsou pevně dané, ale vyvíjejí se, stejně jako mění tvar sám vesmír, kterému vládnou.
Život v multivesmíru je taktéž příběhem o pozoruhodném přátelství, utuženém snahou o to porozumět otázkám větším, než je náš vesmír, za využití extrémní fyziky černých děr a čerpání z nového vývoje v teorii strun. Zkrotili Hawking s Hertogem tezi o tom, že multiversum je nekonečné? Co když nás vesmír není jediný? A mohl by v těchto jiných vesmírech také existovat život podobný našemu? Podle jejich teorie by multivesmír, pokud existuje, nemusel být tak nehostinný, jak se doposud zdálo…


Jiří Černický: Kongo severu
Zbyněk Havlíček: Tau (ed. Pavel Čepický)
Karel Šebek: Dílo [pracovní název] (eds. Stanislav Dvorský a Milan Štědroň)
Guido Morselli: Řím bez papeže (Roma senza papa; z italštiny přeložila Alice Flemrová)
Sjón: CoDex 1962 (CoDex 1962; z islandštiny přeložila Marta Bartošková)
Ťia Pching-wa: Kvašené boby (贾平凹; z čínštiny přeložila Zuzana Li)
Kari Hottakainen: Příběh (Tarina; z finštiny přeložil Vladimír Piskoř)