Ediční plán

Brzy vyjde (v tisku)

Paolo Sorrentino

Tony Pagoda a jeho přátelé

Tony Pagoda je zpátky: o něco starší, sklíčenější, nostalgičtější, stále však schopný vtipně a bez servítků komentovat lidské pinožení v tom nesmyslném podniku, kterému se říká život. Centrem vyprávění tentokrát není on sám, ale jeho přátelé a známí. S některými z nich jsme už setkali v románu Všichni mají pravdu: s králem bulváru Toninem Pazientem, osamělým „bossem“ Fabiettem, kouzelníkem Silvanem, Tonyho rodiči, zejména s jeho podnikavou matkou. Jiné poznáváme poprvé: mága chytré televizní zábavy Maurizia Costanza, hvězdy italské pop music 60. let, fotbalisty SSC Neapol… Časovou kulisu povídek tvoří, s výjimkou několika návratů do Tonyho dětství a mládí, nultá léta našeho století. Éra Silvia Berlusconiho, finanční krize, devalvace morálky a kulturních hodnot, atmosféra úpadku a carpe diem. Svět už není, co býval: změnil se New York, festival v San Remu, ostrov Capri i sama Neapol… Zůstává jen Věčné město, protože to zemřelo už dávno. Tonyho hlavním tématem je opět hledání autenticity, okamžiků nefalšovaného úžasu, čekání na zázrak, který se může dostavit v podobě bujarého veselí a nekonečného záchvatu smíchu. Rehabiltace kultury smíchu a humoru (nikoli bezduché zábavy) se zdá jedinou záchranou našeho světa. Pokud už není pozdě.
 

 
William A. Richards

Posvátné poznání

Psychedelika a prožitek mystické náboženské zkušenosti

Jako zasloužilý pamětník psychedelického hnutí nabízí William A. Richards čtenářům desítky let vlastní, nezprostředkované zkušenosti s výzkumem psychedelik. V této pozoruhodné knize se pohybuje jak na poli diskuzí o nejdůležitějších momentech psychedelického výzkumu, tak v hlubokých náboženských a metafyzických tématech, která probírá s péčí a smyslem pro detail. Autor nabízí rozvážné a pragmatické rady, např. jak si poradit s psychosomatickými potížemi při užití psychedelik, jak bezpečně maximalizovat potenciál k navození spirituálně transformativní mystické zkušenosti, jak mohou psychedelika dát smysl běžnému životu i prožitku umírání a jak mohou tyto látky udivujícím způsobem pomoci při těžkých závislostech nebo klinické depresi. Kniha Posvátné poznání věnuje hlavní pozornost zkoumání mystických prožitků, které jsou zřejmě tím hlavním a nejpřekvapivější zjištěním psychedelického výzkumu. Pokud jsou spirituální prožitky katalyzované psychedeliky nerozlišitelné od mystických stavů, jejichž líčení jsou náplní literatury všech větších náboženství, vědci a badatelé mají k dispozici jedinečný a drahocenný nástroj — mohou vcelku spolehlivým a replikovatelným způsobem zprostředkovat mystickou zkušenost. William A. Richards postupuje podrobně, systematicky a hovoří rozvážným, průzračným jazykem. Postupně tak stránku po stránce rozkrývá svou vizi úžasných hlubin lidské psýché a podobně úžasné krásy tohoto světa — vizi, která v jeho případě není jen jakousi vznosnou, nepodloženou metafyzickou spekulací, nýbrž dobře vystavěnou koncepcí, doloženou podrobnými popisy prožitků a vhledů pacientů a dobrovolníků.


José Eduardo Agualusa

Obecná teorie zapomínání 

Ludo, portugalská žena jménem Ludovica Fernandes, si jednoho dne postaví zeď oddělující její angolský byt od zbytku domu. Dále ale vyhlíží ze svého balkonu, sleduje každodenní události, naslouchá zvukům, pálí knihy, a především si příběhy zaznamenává. Živí se pěstováním zeleniny a holuby, které láká do svého bytu. Ze svého úkrytu pak třicet let pečlivě pozoruje jak osobní transformaci, tak proměnu této africké země. Provede nás podivuhodným vyprávěním, v němž smysl pro humor slouží jako protilátka k tragické a drsné angolské historii. V románu Obecná teorie zapomínání není nouze o všemožné náhody — destruktivní i magické —, které vytvářejí poetickou koláž určujících nahodilostí. Je to kniha o strachu z druhého, o absurditě rasismu, o lásce a naší schopnosti vykoupení. Dokážeme někdy čelit životu beze strachu? Nejsou naše propletené osudy spojené už moc dlouho? Přetrvá lidská dobrotivost, stojí-li tváří v tvář kolosu dějin? Tato kniha, strukturovaná do krátkých kapitol, poskytuje potřebný emotivní vhled každému, kdo touží alespoň trochu porozumět africkému pohledu na evropský kolonizační proces.


Karel Milota

Královo Pole

Poezie Karla Miloty je jedním z nejpodivuhodnějších básnických labyrintů, které u nás najdeme. Milota není básníkem pro každého. Jeho poezie není snadno dostupná: klade značný odpor jak rozumu, tak citu. Může nás pohltit a nepustit, stejně jako nás někdy nemusí vůbec přijmout — točí se ve spirálách mnohohlasných významů, v aliteracích a eufoniích, které se někdy samy ztratí v sobě. Hra přestává být zábavou a stává se nudným tkalcovským stavem, vše je podřízeno struktuře, která se stává zaumnou a běžnému čtenáři nepřístupnou…

Vyjde v roce 2021

Viktor Zavřel

Pohled přes listy Bódhi

Sbírka příběhů, jimiž se vine vzájemně propojující „buddhovská“ nit vytvářející utkanou mytologii, pojednává o zdánlivě rozmanitých tématech od zmrtvýchvstání irského pijana po morální otázky zrady, podvodu, zbabělosti a další. Je tu zobrazen lidský pud směřovat ven, utíkat pryč, aby vše nakonec nevyhnutelně končilo uvnitř. Klubko veškerých příběhů se totiž odvíjí z nebeského kláštera, jehož obyvatelé se každých pět set let obměňují — samozřejmě kromě strýce Gautamy, pro nějž tato existence živoucího podobenství představuje způsob, jak k dobrému ovlivňovat život lidí na zemi.


NON-FICTION

David Luke a Rory Spowers (eds.): Dialogy o DMT
James Fadiman: Průvodce psychedelického průzkumníka
Richard L. Miller: Psychedelická medicína
Ronald Dworkin: Náboženství bez boha
Epiktétos: Příručka / Pestrá stoa

FICTION

Paavo Haavikko: Zimní palác (ed. a přel. Jitka Hanušová)
Daniel Hradecký: Silážní jámy
Vojtěch Němec: Nekropotence
Pavel Ctibor: Chystácie
Robert Janda: Filo Pendere
Jan. Jan Novák: Básně [pracovní název]
Anne Griffinová: Všechno už se řeklo (When All Is Said; z angličtiny přeložila Markéta Hofmeisterová)

Jóga Vasištha
(Vashista Yoga Samhita | योग-वासिष्ठ, z angličtiny a sanskrtu přeložila Lenka Vinklerová)

Vyjde v roce 2022

Thomas Hertog

Život v multivesmíru

Ačkoliv fyzik Stephen Hawking již není mezi živými, stále podstatně určuje vědecký život. Mezi největší otázky, které se Stephen Hawking během svého výjimečného života pokoušel zodpovědět, patřila touha zjistit, jak ve vesmíru mohly vzniknout podmínky tak dokonale příznivé životu. Jeho proslulá teorie velkého třesku ale dostala velkou ránu, když rovnice začaly předpokládat existenci multivesmíru — nekonečného množství odlišných vesmírů, z nichž většina je příliš prapodivná na to, aby mohly podporovat nějaký život. Ke konci života pracoval s Thomasem Hertogem na zásadní studii a zcela nové kosmologické teorii, v které se snažili rozlousknout právě paradox multivesmíru. S překvapením totiž zjistili, že jak je jejich výzkum vedl stále blíže k velkému třesku, zdálo se, že fyzikální zákony se proměňují a zjednodušují, až jednotlivé částice, síly, dokonce i čas sám mizí. To je přivedlo na revoluční myšlenku: zákony fyziky nejsou pevně dané, ale vyvíjejí se, stejně jako mění tvar sám vesmír, kterému vládnou.
Život v multivesmíru je taktéž příběhem o pozoruhodném přátelství, utuženém snahou o to porozumět otázkám větším, než je náš vesmír, za využití extrémní fyziky černých děr a čerpání z nového vývoje v teorii strun. Zkrotili Hawking s Hertogem tezi o tom, že multiversum je nekonečné? Co když nás vesmír není jediný? A mohl by v těchto jiných vesmírech také existovat život podobný našemu? Podle jejich teorie by multivesmír, pokud existuje, nemusel být tak nehostinný, jak se doposud zdálo…


NON-FICTION

David O. Kennedy: Rostliny a lidský mozek
Jaak Panksepp a Lucy Biven: Archeologie mysli
Jaak Panksepp: Afektivní neurověda

FICTION

Friederike MayröckerováA zatřásla jsem miláčkem (Und ich schüttelte einen Liebling; z němčiny přeložila Zuzana Augustová)
Jiří Černický: Kongo severu
Zbyněk Havlíček: Tau (ed. Pavel Čepický)
Karel Šebek: Dílo [pracovní název] (eds. Stanislav Dvorský a Milan Štědroň)
Guido Morselli: Řím bez papeže (Roma senza papa; z italštiny přeložila Alice Flemrová)
Sjón: CoDex 1962 (CoDex 1962; z islandštiny přeložila Marta Bartošková)
Ťia Pching-wa: Kvašené boby (贾平凹; z čínštiny přeložila Zuzana Li)
Kari Hottakainen: Příběh (Tarina; z finštiny přeložil Vladimír Piskoř)
Jón Kalman Stefánsson: Tvá nepřítomnost je tmou (Fjarvera þín er myrkur; z islandštiny přeložila Lenka Zimmermannová)