Zobrazuji všech 12 výsledků
Pro rozsáhlé dílo Jana Švankmajera je typické nejen překračování hranic tvůrčího projevu, které se bohatě ukazuje v jeho filmové, výtvarné i slovesné tvorbě, ale i schopnost vtisknout těmto objevným cestám jedinečný a zcela nezaměnitelný charakter. Vyplývá to z pevného ideového ukotvení jeho tvůrčího pohledu na svět (i vhledu pod jeho povrch) v doméně surrealismu, jehož…
Cesty spasení obsahují deníkové záznamy, divadelní hry a různé jiné kratší texty, které si významný český výtvarník, animátor a filmař Jan Švankmajer dělal průběžně během posledních let jak při pobytu doma, tak i při studijních cestách do odlehlých krajin (například Papua Nová Guinea). Kniha je plná postřehů o stavu společnosti a jejím možném vývoji, o literatuře,…
Toto speciální kompletní vydání Carrollovy Alenky v klasickém českém překladu od Jaroslava Císaře obsahuje oba díly dilogie – první díl Alenčina dobrodružství v říši divů i druhou knihu Za zrcadlem a co tam Alenka našla.V knize čtenář navíc najde v češtině dosud nepublikované básně, kterými v originále oba díly začínají a končí, společně s Carrollovými vánočními a velikonočními pozdravy…
„František Dryje vychází zejména z bohaté a v mnoha ohledech suverénní tradice kritické surrealistické sebereflexe, aktualizace a analýzy a přitom vlastně jaksi navíc svým psaním cosi podstatného schraňuje, zachraňuje, zachovává pro budoucnost. Jako by cítil, že pokud to neudělá právě on a právě dnes, pak něco, co je dnes samozřejmé, se zítra samovolně vytratí a nebude již nikoho, kdo by to mohl –…
Jeden z posledních kresebných deníků Přemysla Martince (*1957), saniťáka, havrana, surrealisty, umělce. Na počátku bylo slovo. A to slovo přišlo „jakoby odjinud“. Přemysl tvrdí, že někdy slyší celou „brebentící společnost hlasů“, které „nejsou vůbec hrozivé“. Často v tom hovoru nachází „podivný komický smysl“. V tom je asi duch potvor příznačný: jsou děsivé, ale právě tím paradoxně prokazují hojivé…
Chtěli jste někdy vědět, jak se liší mozek lidojedů a zda ananas poslouží jako erotická pomůcka? Toužili jste někdy po tom zjistit, jak daleko dojede don Quijote na svém chudokrevníku a jak vypadají liduprázdné davy? Víte, že feminista je žena v mužném čísle? Že nejlepší je přihnojování zvířat čistě přírodní umělou výživou a tříuchý varan je…
Text Vnitřní cestopis má formu deníkových zápisů prostřídaných básněmi, barvitými sny, knižními citacemi a dalšími texty. Obsahuje zejména postřehy a dojmy z autorčina pobytu v Mexiku, které ilustruje bohatý repertoár jejích vlastních kreseb. Autorčina imaginace se zde snoubí s velkou empatií a zájmem o prostředí, což spolu vytváří mnohadimenzionální textovou a obrazovou koláž. Přiblížení základního kulturního střetu se tak prolíná s indiánskými legendami o zvířatech a lidech ztvárněných v lidovém…
Sbírka Volný způsob shrnuje dosud nevydané básnické soubory a cykly Josefa Jandy, které vznikaly od poloviny sedmdesátých do konce osmdesátých let minulého století. Jako komplementární ilustrační doprovod byly zařazeny koláže, jež autor systematicky sestavuje od roku 2011. Společný jmenovatel těchto slovních i výtvarných projevů představuje bezesporu mimořádný dar nevymyšleného – nevymyslitelného, spontánního až nechtěného, z podstaty objektivně –,…
Sbírka Motýli nad propastí shrnuje dosud nevydané básnické soubory a cykly Jana Kohouta, které vznikaly od poloviny devadesátých let minulého století až dodnes. Jan Kohout je autor ze společenství tvůrců, kteří vnitřní agresi, úzkost a s tím spjaté psychické procesy zpracovávají, reflektují, trhají i nově vyplétají. Sám autor to popisuje takto: „Píšu, abych nechcíp, / nepíšu, abych nechcíp, / nepíšu…
Rozházení chodci jsou pátou sbírkou básníka a výtvarníka Jana Gabriela. Jeho básně v přeneseném slova smyslu vznikají způsobem, který u něj převládá ve výtvarných dílech, a sice principem koláže. V Gabrielově poezii nejde o hledání nové nadreality, ani o magii snových obrazů. Autor se spíše „přehrabuje“ v tom, co ze světa zbylo: „I krize má jen monotóní barvu…
Označit někoho za surrealistického autora může mít mnoho důvodů. Jeden z nich je i ten, že označovatel si s kresbou, textem, filmem neví rady. Nerozumí jim. Falešným znakem „pokroku“ (ne jediným) je rozumět, chápat, mít jasno. Málokdo má odvahu přiznat veřejně: Nerozumím tomu, nechápu to. Nevím. Ale je to krásné. Vzrušuje mě to a vyrušuje. Nenechává mě to v klidu……
Nová sbírka Josefa Jandy nazvaná Dohořívající filozof přináší texty z období posledních pěti let. Autor v nich rozvíjí svůj pohled na absurdní divadlo dnešního světa, jehož krédem se stalo nemyslet – což jen stěží může představovat završení přirozeného gnozeologického vývoje. Na pozadí nenávratně mizejícího času se objevuje tušení možného konce současného civilizačního cyklu. A všeobecné zblbnutí, k němuž jak se zdá…
Konec článku
Konec článku
Žádné produkty v košíku.
