Karel Milota – ztrácení nalezených míst
|

Karel Milota – ztrácení nalezených míst

Poezie Karla Miloty (1937–2002) je jedním z nejpodivuhodnějších básnických labyrintů, které u nás najdeme. „Milota není básníkem pro každého. Jeho poezie není snadno dostupná: klade značný odpor jak rozumu, tak citu.“ (Milan Exner) Může nás pohltit a nepustit, stejně jako nás někdy nemusí vůbec přijmout — točí se ve spirálách mnohohlasných významů, v aliteracích a eufoniích, které se někdy samy ztratí v sobě….

Rudolf Altschul – život a dílo
|

Rudolf Altschul – život a dílo

1. Dílo „Ten darebák mě zabil.“ I Druhá světová válka dramaticky rozhýbala světadíly, lidi, věci, místa, kulisy a myšlenky, prostě všemožné položky v itinerářích osobních i obecných dějin dvacátého století. Drtivou většinu uvedla ovšem do pohybu negativního, končícího v záhubě nebo rovnou sebezáhubě. Výjimky z pravidla ale existují. Při menší než malé troše nadsázky mohou jednou z nich být vývojové proměny českého, i když…

R. I. P. — Friederike Mayröcker

R. I. P. — Friederike Mayröcker

Ve věku 96 let zemřela 4. června 2021 ve Vídni rakouská spisovatelka a básnířka Friederike Mayröckerová, považovaná za „velkou dámu experimentální literatury“. Friederike Mayröckerová se narodila 20. prosince 1924 v rakouském hlavním městě a psát začala v 15 letech. V roce 1946 byla nucena zanechat studia a aby mohla živit rodinu stala se učitelkou angličtiny na různých vídeňských školách. Od roku 1969 se psaní věnovala na plný úvazek. V jednom rozhovoru řekla:…

Antonin Artaud – ocitnout se ve stavu nejvyššího otřesu, osvíceného neskutečnem, s kusy skutečného světa v koutku sebe sama

Antonin Artaud – ocitnout se ve stavu nejvyššího otřesu, osvíceného neskutečnem, s kusy skutečného světa v koutku sebe sama

V této jediné větě je obsažena celá podstata životního osudu Antonina Artauda, básníka, divadelního režiséra, dramatika, herce a výtvarníka. Náš obývaný svět za svou existenci nespatřil mnoho bytostí s takto neúprosným přístupem v celé šíři svého lidského i uměleckého směřování, kterému je člověk ochoten nakonec obětovat i vlastní život. Takový nekompromisní postoj je ovšem pro jedince značně destruktivní, protože ustavičně naráží jak…

Jan z Wojkowicz – v nepaměti do propasti

Jan z Wojkowicz – v nepaměti do propasti

„Obracím stránky v knize od Jana z Wojkowicz.“ Václav Kahuda, Houština Již coby dítěti se mi do rukou dostal sešit většího formátu, po léta uchovávaný mou babičkou, nymburskou rodačkou, nadepsaný Nymburáci vybraní a sebraní (a vydaný Léta Páně 1935 Divadelním spolkem Hálek), ve kterém akademický malíř a majitel pohřebního ústavu Hanuš Bohman (1903–1980) svým kreslířským umem zaznamenal dvaadvacet „typických osob nymburských“, panem starostou Zimmlerem…

Antonín Bartušek – duchnou hlíny přikrytý

Antonín Bartušek – duchnou hlíny přikrytý

V poválečném období se objevilo jen málo temnějších sbírek, než jsou ty, které od poloviny šedesátých let do své předčasné smrti v roce 1974 vydal kunsthistorik, překladatel a básník spirituálního směřování Antonín Bartušek (1921–1974) — Oxymoron (1965), Tanec ptáka Emu (1969), Antihvězda (1969), Královská procházka (1971) a Období mohyl (1975). K nim se částečně řadí i posmrtně vydaná sbírka až příliš idylizované lyrické krajinomalby Změna…

Karel Hynek – čí je Hynek?

Karel Hynek – čí je Hynek?

„Milý Ludevíte, jsem v 6. měsíci těhotenství. Nemůžeš chtít, abych dokončil melodram do 15. III. 49. Paní Jandová, na kterou ses ptal, se jmenovala za svobodna Trádrhejdová. Ada psal z Pešti, přijede do Brna o Velikonocích. Slouží v maďarské armádě. Tatínek Vlk půjde asi do penze. Prosí Tě, abys mu vrátil ty pepita kšandy. Já jsem teď řidičem popelářského vozu, jezdí se jen 1x…

Růžena Jesenská – srdce, růže, moře, smrt

Růžena Jesenská – srdce, růže, moře, smrt

Dílo básnířky, prozaičky a dramatičky Růženy Jesenské (1863–1940), označené Jiřím Karáskem poněkud extaticky jako „var citu, krve a smyslů“, upadá po druhé světové válce do stále většího zapomnění. Nevychází víceméně reedice žádného jejího díla, Jesenská je připomínána spíše okrajově coby „básnířka dívčích snů“ při kulatých výročích narození či úmrtí. Tu a tam je uvedena jako příklad jedné z autorek českého symbolismu…

Paolo Sorrentino – zabedněná zamilovanost do života

Paolo Sorrentino – zabedněná zamilovanost do života

Postava zpěváka pop music ze sedmdesátých let je pro mě nevyčerpatelným zdrojem inspirace. Má jednu lidskou vlastnost, kterou jí strašně závidím, a sice že je mimořádně vitální a je skoro až zabedněně zamilovaná do života. Pagoda je v mnoha ohledech zabedněnec, ale ta jeho zabedněnost je výhoda, kterou má nad ostatními, není to nevýhoda. Ve spoustě situací by se totiž zdálo, že nemá prostředky k tomu,…

Pedro Carmona-Alvarez – dva způsoby, jak vnímat svět

Pedro Carmona-Alvarez – dva způsoby, jak vnímat svět

Na počátku 70. let 20. století zmítal Chile politický, společenský i hospodářský neklid. Čím dál více se prohlubovaly rozdíly mezi středopravicovou opozicí a levicovou vládnoucí koalicí v čele s prezidentem Salvadorem Allendem, kterého opozice vinila z protidemokratických tendencí a z porušování ústavy. Situace nepříznivě ovlivňovala hospodářství a hrozila občanská válka. Armádní důstojníci, k nimž se připojil i Augusto Pinochet, proto 11. září 1973 uskutečnili puč. Moci se ujala vojenská…

Konec článku

Konec článku