Zobrazuji všechny 2 výsledky

  • Samá studna

    | 127 

    Samá voda. Samá voda. Přihořívá… Samá studna. Samá studna. Co k tomu se hodí dál vlastně napsat? I ve vyschlých studnách zůstává otisk hladiny, která tam bývala, a v ní se se pořád odráží svět nad ní, včetně nebe a tváře toho, kdo ji kdysi čeřil okovem, tím podvojným českým slovem, dvojitým symbolem. Je to…

    Zuzana Gabrišová

  • Ráno druhého dne

    | 101 

    Krvácí do sebe, blaze, tiše… rozpaky z dětství, z matky; pak klášter kdesi v Jižní Koreji, Buddha jak pomeranč vyhozený za sebe (kdo ho chytne?); pak péče o kluka bez svalů – Zuzana Gabrišová krvácí svou poezii a krvácí svou poezií. V téhle korektní současnosti, v níž se bojuje za všechno (ale samozřejmě při zachování všech „výdobytků“) vyprazdňováním, mučením slov, prochází kolem básnířka…

    Zuzana Gabrišová

Konec článku

Konec článku