dybbuk-042

Ladislav Novák

Malý slovník naučný

Cena s DPH: 159 , e-kniha:

Soubor textů Malý slovník naučný vznikl v polovině šedesátých let 20. století a do současnosti se dochoval pouze v rukopise, aniž by byl kdy knižně publikován. Tato „sbírka“, někdy též odbornou literaturou uváděná pod názvem Nenaučný slovník kuriozit a zbytečných vědomostí, bohatě reflektuje autorovo básnické a textové experimentátorství a zmiňuje některé novátorské koncepty, skrze které se Ladislav Novák pokoušel nově nahlížet možnosti básnického vyjádření.
Na jedné straně se sice primárně jedná o soubor abecedně řazených drobných textů, který paroduje formu i obsah výkladových slovníků, na straně druhé ale jednotlivá hesla naznačují i různé netradiční přístupy k tvorbě textu – např. autorovy osobité alchymáže, glosolalie, vizuální básně-interpretace náhody, texty-asociativní makromolekuly, pyramidální či spečené texty nebo některé surrealistické postupy. Tato různá textová pojetí vystupují ve výběru a názvech jednotlivých hesel nebo jsou demonstrována v samotném způsobu jejich „výkladu“, definování nebo třeba formě návodu.

Rok vydání

ISBN

978-80-86862-31-6

Vazba

brožovaná

EAN

9788086862316

Počet stran

146

Formáty e-knihy

PDF

Formát

110 × 165 mm

Rok vydání

ISBN

978-80-86862-31-6

Vazba

brožovaná

EAN

9788086862316

Počet stran

146

Formáty e-knihy

PDF

Formát

110 × 165 mm

Katalogizace

Žánr:

Sdílej tuto knihu

Další informace

Recenze

  1. dybbuk

    JTP 3/2008

    Rita Kindlerová
    NENAUČNÝ SLOVNÍK KURIOZIT A ZBYTEČNÝCH VĚDOMOSTÍ

    Ladislav Novák (192599) byl básník a výtvarník, experimentátor na poli vý­tvarném (akční umění) i jazykovém. V 60. letech 20. stol. mu vyšlo několik poetických sbírek (např. Závratěčili Zdoufalství, 1968 nebo Textamenty, 1968), ale již na počátku 70. let mu bylo znemožněno publikovat. Jeho texty však vycházely v samizdatu a v zahraničí (např. Receptář, 1972). V r. 1993 vyšla jeho sbírka básní Bouřková mračna a v letech 1994 a 1995 básnické prózy Známosti a Proměny pana Hadlíze.
    Malý slovník naučnývznikl v 60. letech a v nakladatelství Dybbuk vychá­zí poprvé. Části se sice již dříve objevily v časopisech, ale celé dílko se dočkalo vydání až minulý rok. Jde o rozsáhlou ukázku autorova hledání no­vého básnického jazyka a možností češtiny. Slovník je jakousi travestií na formu a obsah výkladových slovníků, nabízí netradiční pohled na tradiční encyklopedická hesla, návody, objasnění.
    Jak zmiňuje Jindřich Chaloupecký ve studii o Ladislavu Novákovi, autor si plně uvědomoval kritický stav surrealismu a po r. 1958 se pustil do sestavo­vání tohoto slovníku.
    Abecedně řazená hesla jsou barvitou směsí nejrůznějších žánrů, témat, grafiky… Již v prvním hesle ,/cřam“ jistě potěší všechny lexikografy tvrze­ním, že Adam byl první sestavovatel slovníků, neb musel po vyhnání z Ráje vše pojmenovat. Hesla jsou velice originální, někdy parodují klasická slovní­ková hesla, jindy se autor uchýlil k alegoriím mapujícím reálie i postavy své doby, posléze čtenáře může přemoci smutek nad stavem umění atd.
    Jako ukázku uvádím heslo: „Kryštof Kolumbus – nebyl pták a není pravda, že měl jednu dřevěnou nohu. Měl jedno vejce, a když je postavil před královnu kastilskou, dostal od ní tři lodě, aby s nimi plul do… Zadní Indie. Plavil se přes Moře sargasové, Moře slzí, Moře pohádko má. Dostal se až do Západní Indie a přivezl odtud syfilidu „

    zobrazit celou recenzi
  2. dybbuk

    Idnes, 11. 3. 2008

    Radim Kopáč
    Hravě svěží poetický slovník zbytečností

    Básník a výtvarník Ladislav Novák (1925–1999) patřil spolu s Jiřím Kolářem a Josefem Hiršalem k nejpozoruhodnějším zjevům české experimentální poezie 60. a 70. let minulého století.
    Osobitě zasáhl do oblastí výtvarného projevu, literatury i hudby, a přesto je dodnes více známý v zahraničí než v Česku. Jako drobnou splátku tak můžeme přijmout nedávno vydaný Malý slovník naučný, který je pro Novákovu mnohasměrnou a neochabující kreativitu příznačným dílem.
    Rukopis, čítající na sto šedesát žánrově různorodých hesel, vznikal od konce 50. let pod názvem, který jeho obsah charakterizuje daleko přesněji: Nenaučný slovník kuriozit a zbytečných vědomostí.
    V té době už měl autor za sebou studia dějepisu a češtiny na pražské FF UK a vyučoval na gymnáziu v Třebíči. Jak maloměsto, respektive trauma z jeho omezenosti, tak kariéra učitele se do tohoto privátního lexikonu hluboce otiskly.
    Novák tíhnul souběžně s racionálním experimentem ke spontánní hravosti surrealismu: popisy nových básnických a výtvarných technik (alchymáž či pyramidální text) plus výklad pojmů, které byly pro jeho umění podstatné (automatický text, stroj na výrobu básní aj.), tvoří první vrstvu slovníkových hesel.
    Druhá vrstva je o poznání uvolněnější, fantasknější; autor od teorie přechází k praxi a pseudovědecký jazyk nahrazuje poezií. Už jen samotné názvy hesel, netradičně interpretujících tradiční věci nebo rovnou vymýšlejících nový rostlinopis či bestiář, skládají podmanivou báseň: Náměstí ve snu, Frčík Emurančík, Botor, Dáma s rukavicí, Alenka, Smrt.
    Novákova stylová a tematická neposednost dávají slovníku i čtyřicet let poté, co byl uzavřen, maximální svěžest. Hravost, spontaneita a smysl pro fragment, který je „vždy dokonalejší než dokonalé dílo“, tu jednak ukazují svoji nadčasovost, jednak ironizují zmíněné konvence maloměsta i sterilitu kantorského postu, který básník zastával.

    zobrazit celou recenzi
  3. dybbuk

    Lidové noviny, 10. 11. 2007

    Julius Klement
    Štíhlenka obtloustlá i Poskok měnlivý

    Vysočinský eremita, jehož byt v domě nedaleko třebíčského Karlova náměstí byl velkým muzeem moderního umění v malém, má v české kultuře postavení jako Janus, bůh dvou tváří. S tím rozdílem, že básník a výtvarník Ladislav Novák (1925–1999) se nedíval dopředu a dozadu, jeho pohled byl dílem tradicionalistický a dílem experimentátorský. Na jedné straně spirituální básník, často vzpomínající na Demlovo osobní povzbuzení ke tvorbě, na druhé straně hlasový komponista, snažící se o slovesnou paralelu k abstraktnímu malířství. Na jedné straně překladatel von Arnimova Mužíčka z mandragory, na druhé straně převoditel eskymácké a indiánské poezie. Na jedné straně objevitel výtvarných postupů, od topologických kreseb až k froasážím, stále však na klasické ploše papíru, na druhé straně jeden z prvních českých land-artistů.
    Texty této knihy, kterou Jindřich Chalupecký označoval jako Malý nenaučný slovník absurdit a zbytečných vědomostí, vznikaly od konce 50. let jako reakce na patovou situaci v surrealismu (ostatně – označovat Nováka jako surrealistu je přílišné zjednodušení). Abychom zůstali u dvojdomosti, některá „slovníková hesla“ jsou vlastně popisem oblud a bytostí předtím zrozených interpretací výtvarných pokusů (Štíhlenka obtloustlá atd.), většina z nich je předefinováním možných klasických slovníkových pojmů či zařazením nových. Zda to chápeme jako výsměch rigiditě encyklopedií, nebo jen praktické uplatnění nároku na svá vlastní znění hesla, je na každém z nás. Čtěte: „KANÁL má v sobě vždy cosi análního.“

    zobrazit celou recenzi
  4. dybbuk

    Lidové noviny, 11. 10. 2007

    Ondřej Horák
    Manželka? Manželka je, když…

    Čapnout celý svět za flígr a uvěznit ho do slovníků, aby tam pak odevzdaně dřepěl. A když se někomu zamane, může kdykoliv jít a podívat se na ten polapený svět… Podle příchylnosti ke slovníkům se pozná snad i povaha člověka. Jenže jsou samozřejmě i výjimky. To, že slovník vlastníme, ještě neznamená, že byl kdy otevřen. To, že někdo slovník sestaví, ještě neznamená, že je nudný školomet. Někdy je slovník sestaven právě spíše kvůli znejistění přehledného stavu světa.
    Nakladatelství dybbuk nyní vydalo Malý slovník naučný básníka a výtvarníka Ladislava Nováka (1925-1999). Tento dosud nepublikovaný soubor textů je znám z rukopisu rovněž pod názvem Nenaučný slovník kuriozit a zbytečných vědomostí. Najdeme zde třeba heslo Spisovatel: „a básník, jak je rozlišit? Ten první píše pro svého nakladatele, pro své přátele, pro svou zásuvku (svědomitě urovnanou), pro to a ono, je inženýrem duší, prorokem, svědkem… Básník píše. „A někdy ani to ne, někdy (té smělosti) jen tichounce zpívá.“ Ak tomu ještě heslo Umění a poezie?: „Dokud básník skládá svou báseň, je to v nejlepším případě umění. Teprve když báseň začne skládat svého básníka, je to poezie. Poezie!“
    Ale zas aby to nevypadalo, že Malý slovník naučný je knihou pojednávající pouze o literatuře. Najde se zde i heslo Manželka: „ten podivný tvor, který žije zde vedle mě, naráží do mě, překáží mi, v noci chrápe, ve dne bručí a hubuje, ale který, kdykoliv se vrátím domů s nově utrženými ranami (a to se vracím často), přijde vždy tiše, aby mi je oblízal(a). Nemůžeme se od sebe odloučit, i kdybychom chtěli, a je to dobře, že nemůžeme.“ V nejlepším případě umění? Nebo poezie?

    zobrazit celou recenzi
  5. dybbuk

    Právo, 25. 11. 2007

    Pavel Šrut
    Z Třebíče

    Seděli jsme s ním přes dvě hodiny ve Slavii, je to středoškolský profesor z Třebíče. Kolik mu může být roků? Třicet? Pětatřicet? Vyšel zřejmě ze surrealismu stejně jako my a dopracoval se zajímavé originality. Působí sympaticky, mluví moravsky a má hnědé kučeravé vlasy…
    Představuji si, samozřejmě naivně, že by tohle mohla být pro vyspělé maturanty gymnázia (třeba právě v Třebíči, kde studoval kdysi i Vítězslav Nezval) historická literární hádanka O kom je řeč? Nápověda: Autorem té vzpomínky z roku 1961 je Josef Hiršal…
    Správně! Řeč je o Ladislavu Novákovi (1925–1999), básníkovi a výtvarníkovi, který rád ke svému jménu dodával – z Třebíče. Jistěže ironicky, neboť jeho experimentální poezie – čtená, viděná i slyšená – působila výlučně i v okolí pražské poetické kavárny Viola, natožpak v moravském malém městě. Pan učitel, který se „po škole“ zabýval onomatopoickými a fonickými a čtvrcenými básněmi a detexty a muchlážemi a froasážemi – musel být pro své okolí naprostým a nejspíš i podezřelým podivínem. (Ani já se v tom zrovna nevyznám.)
    Proto, jak jen mohl, spěchal se nadechnout svěžího kavárenského vzduchu do Slavie, byl vítán Jiřím Kolářem a jeho družinou. Však také Kolář a Jindřich Chalupecký pomohli svou autoritou v roce 1966 prosadit Novákovu básnickou prvotinu Pocta Jacksonu Pollockovi, pak ještě tři knížečky v roce 1968, než se za ním – a za mnohými jinými – zabouchla normalizační vrata na dvacet dlouhých let. A když se ho Hiršal tehdy v dopise zeptal Jaké je to po srpnu v Třebíči?, adresát odpověděl: V Třebíči je to pořád stejné, před srpnem, po srpnu, není tady čemu zvykat a odvykat, také výhoda…
    Po roce 1989 vyšla sbírka básní Bouřková mračna a básnické prózy Zámostí a zvláště Proměny pana Hadlíze (Jaroslav Hadlíz byl básníkův mladistvý pseudonym) a zdálo se, že na autorově stole i v šuplíku je uklizeno.
    Jenže najednou je tu Novákův Malý slovník naučný, napsaný v šedesátých letech plnicím perem do školního linkovaného sešitu. Je uspořádán abecedně jako řádný výkladový slovník, ale chová se neřádně. Je parodický, někdy trochu surreálný nebo snově hororový, jinde – když vykládá vlastní tvůrčí postupy – i poučný, ale hlavně zcela svobodný a humorný.
    Odbornou literaturou je prý uváděn také jako Nenaučný slovník kuriozit a zbytečných vědomostí. Titul přesný a lákavý i pro maturanty. Nevím, jestli má Ladislav Novák na „svém“ gymnáziu v Třebíči dnes pamětní desku. Ale ať ano či ne, pro oba případy platí: Tak to chodí.

    zobrazit celou recenzi

Pouze přihlášení uživatelé, kteří zakoupili tento produkt, mohou přidat hodnocení.

Další informace

tel.: +420 602 118 873
sarka@dybbuk.cz