dybbuk-224

Stanislav Denk

Hrana ohně

Cena s DPH: 101 , e-kniha:

V pořadí již třetí básnická sbírka moravského básníka Stanislava Denka si stejně jako jeho předchozí texty pohrává s představou přechodu a přeměny jedné věty ve druhou, které splývají a přelévají se jako vlny. Stejně jako vlny se také slova rozpadají, stékají a naplavují se a vyplavují, strhávaná proudem, kdy jsou „jako slzy hnána větrem“, zatímco se na hladině zrcadlí modrající se duše. Tématem lakonických básní, majících občas až formu haiku (dle vlastních autorových slov: „Většinu obrazů opracuji až na samou dřeň, na hranici srozumitelnosti. Nevím, co tam ještě připsat. To podstatné tam je.“), jsou duchovní témata, často zobrazená na pozadí podzimu s tlejícím listím, vichřicí, mrazem a temnotou, nebo naopak žíznivého vysušujícího slunce:

Z hloubky vážit tajemství
Života. Vodo, proč nejsi nachová.
Vůně s libostí semene.
Na loukách nebe.
Rok vydání

ISBN

978-80-7438-114-0

Vazba

brožovaná

EAN

9788074381140

Počet stran

96

Formáty e-knihy

PDF

Formát

102 x 149 mm

Rok vydání

ISBN

978-80-7438-114-0

Vazba

brožovaná

EAN

9788074381140

Počet stran

96

Formáty e-knihy

PDF

Formát

102 x 149 mm

Katalogizace

Žánr:

Sdílej tuto knihu

Další informace

Recenze

  1. dybbuk

    Host, 15. 9. 2015

    Michael Alexa

    Hrana ohně je třetí sbírka osobitého, ale poněkud nedoceněného básníka Stanislava Denka. Téměř všechny jeho básně mají strukturu rýmovaných osmiverší s nápadně častými genitivními metaforami. Jeho verše (i básně) bývají krátké, někdy znamená jeden verš jednu větu, jindy je autor přelamuje v enjambementu do dalšího verše. V Denkových básních se vyskytují rovněž dvě věty v rámci jediného verše, přičemž autor dodržuje interpunkci.
    Tečka je díky tomu v Hraně ohně mimořádně častá! Chrlení záhy přerývaných vět Denkovým básním propůjčuje zvláštní, jakoby „neotesanou“ hudebnost, která s jeho verši dobře ladí.
    První verše autorových básní bývají zpravidla „nejasné“ – myšleno tak, že autor své básně zahajuje gnómami či větami bez sloves anebo pouze s infinitivem, např. „Stožáry deště slepé“, „Oknem o rám vítr“, „Střechy červenými rty“ atd. -, které se ovšem postupně rozvíjejí a vyjasňují. Tyto básně jsou u Denka nejzajímavější, neboť přinášejí neobvyklé obrazy, neobvyklým způsobem postihují povědomé prožitky anebo nově nahlížejí na nejvšednější předměty jako třeba žebřík. Denk například neřekne „pokáceli jsme strom a úroda popadala na zem“, ale celý obraz rozvíjí v jedinečnou „událost“ (jak trefně říkává Petr Král), která sjednocuje obraz, zvuk a „myšlenku“ básně: „Pila zuby větve tiskne. / Úroda jen závoj v hlíně. / Plamen hranu rozezní. / Chrámu nebe modrou v ní.“ Denk zkrátka dokáže být velmi přesný: „Hrábě zaseknuté do zad / stébel. Lapají žebra“, čímž se mu daří víc než pouhý popis. Nicméně v některých básních (kupříkladu „Koloběh“, „Držíme se“ či „Muž“; mimochodem soustředěných na konci celé knihy) se jeho verše „přiznávají“ k prostinkému nápadu, který posléze nemůže být rozvinutý v pravou báseň, jako např. ve zmíněném Koloběhu: „Čte spadané listí. / Po zimním sněhu zapomíná. / Pro zelenou trávu. / Vítr nebe čistí.“
    Podobně jako Zogata čerpá i Denk z vesnického a náboženského motivického rejstříku. Denk ale klade mnohem větší důraz na motivy „tradiční“ (z hlediska literatury i autorova názoru světa), jako například svěcení, kolébka, chlév, hřbitov, kámen, duše a duch, oheň atd. Často jimi evokuje rituály a zvyklosti (koloběh života tvorů i rostlin, zemědělský rok, roční období, střídání dne a noci…), které mají souvislost s věčností a univerzalitou, Denkovy básně (na rozdíl od těch Zogatových, jež zajímá věčnost) naopak velmi často vyvěrají z detailu, prožitku, prchavého okamžiku, pomíjivé situace: „Sklenice. Moucha v ní. / Zornice neklidně těká“ nebo třeba „Oknem o rám vítr. / Plamínek voskovice tančí.“ Denkova lyrika má docela určitě autobiografický půdorys, neboť to jsou osobní záznamy, které ovšem neevokují bolest jako ty Struharovy, ale spíše rozkoš z domova, z místa, kde se autor nachází, z toho, co vybudoval, zahlédl anebo prožil. Dokonce ty motivy, které obvykle vyvolávají spíše negativní emoce (krev, oheň, plameny, smrt, zuby), mají v Denkových do značné míry idylických básních rovněž pozitivní naladění: „Vyplul jsem v řece. / Bělí prádlo. / Bere životy.“

    zobrazit celou recenzi

Pouze přihlášení uživatelé, kteří zakoupili tento produkt, mohou přidat hodnocení.

Další informace

tel.: +420 602 118 873
sarka@dybbuk.cz