(1962, Brno), speciální pedagog. Žije v osadě Čechovice u Velkého Týnce (Olomoucký kraj).
Publikoval v Psím vínu, Landeku, Právu a polském literárním časopise Pobocza, jeho poezie je zařazena do antologie Vertikální nostalgie. Vydal básnické sbírky Kámen mlýna (Host, 2008), Obruče vzduchu (dybbuk, 2011) a Hrana ohně (dybbuk, 2015). Připravil akustické realizace v Českém rozhlase Olomouc a Vltava. Reprezentativní výbory jeho básní byly přeloženy do angličtiny, polštiny a srbštiny.
V pořadí již třetí básnická sbírka moravského básníka Stanislava Denka si stejně jako jeho předchozí texty pohrává s představou přechodu a přeměny jedné věty ve druhou, které splývají a přelévají se jako vlny. Stejně jako vlny se také slova rozpadají, stékají a naplavují se a vyplavují, strhávaná proudem, kdy jsou „jako slzy hnána větrem“, zatímco se na hladině zrcadlí modrající se duše. Tématem lakonických básní, majících občas až…
Básně Stanislava Denka nejdou jen číst, musí se opakovaně prožít do morku kostí. Je osvěžující v nich vylouhovat zpitomělou mysl. Jsou to palčivé odpovědi na neexistující otázky. Opatrně rozhrnují vyprahlou hlínu v místě nakladených velrybích vajec, zpětně překomponovávají traumatizující dramata nočních můr a tyranizují nás tušeným smyslem. Jsou jedlým blátem po suchém lijáku, milosrdným výsměchem, očistnou parodií zkompromitovaného ráje. Jsou úderem pod pás a náhlým procitnutím…