(1897–1931), básník, esejista, překladatel a profesor anglické literatury. Patří mezi nejvýraznější osobnosti čínské kultury, kterou obohatil na počátku její proměny v duchu modernizačních snah.
Tradiční vzdělání, kterého se mu dostalo, rozšířil ve Spojených státech amerických studiem ekonomie, sociologie a politických věd, v britské Cambridgi se pak věnoval západní literatuře. Po návratu do Číny působil jako redaktor kulturních periodik, podílel se na založní literární společnosti Novoluní a přednášel na univerzitách moderní britskou a americkou literaturu. Roku 1931 se stal předsedou nově ustavené čínské sekce mezinárodního PEN klubu. Z jeho básnické tvorby byla dobře přijata již prvotina Č’-moovy básně (1925), stejně jako se staly oblíbenými verše jeho druhé sbírky Noc ve Florencii (1927), jejichž jazyk je již směsicí hovorové a klasické čínštiny, kterou obohacují západní výrazy. Za vrchol Süovy tvorby je považována třetí sbírka reflexivní poezie Tygr (1931), publikovaná v posledním roce jeho života, než zahynul při leteckém neštěstí. Posmrtně vydaný titul nese příznačný název Toulky v oblacích (1932).
