dybbuk-284

Arnon Grunberg

Mateřská znaménka

z nizozemštiny přeložila Veronika Havlíková

Cena s DPH: 347 , e-kniha: 174 

Mladý psychiatr Kadoke pracující na lince prevence sebevražd má problémy s hledáním ošetřovatelky pro svou matku. Žádná o ni nevydrží pečovat delší dobu. Důvodem je jak jeho vlastní dysfunkční osobnost, tak specifický způsob jeho „matky“ vyrovnávat se s vlastními traumaty a depresemi. Vyřeší situaci narychlo najatá promiskuitní suicidální pacientka s hraniční poruchou osobnosti? Může vůbec něco zdravého vzejít z přimíchání další pochybné ingredience do už tak barvitého klokotajícího mixu? Není to všechno vlastně jako mateřská znaménka, která nám ve skutečnosti nevadí, ale ze strachu před možnou rakovinou si je necháme odstranit, abychom si je nakonec schovali do krabičky na památku, protože se od nich neumíme odloučit? Jak je tomu u oceňovaného nizozemského autora Arnona Grunberga již zvykem, i v tomto románu stahuje čtenáře co nejhlouběji do bezedné propasti lidských vztahů.

Rok vydání

ISBN

978-80-7438-174-4

Vazba

vázaná

EAN

9788074381744

Počet stran

344

Formáty e-knihy

ePUB, Mobi, PDF

Formát

132 × 205 mm

Rok vydání

ISBN

978-80-7438-174-4

Vazba

vázaná

EAN

9788074381744

Počet stran

344

Formáty e-knihy

ePUB, Mobi, PDF

Formát

132 × 205 mm

Katalogizace

Další informace

Recenze

  1. dybbuk

    Novinky.cz, 30. 11. 2017

    Jakub Šofar

    Nizozemský spisovatel dokazuje, že má neotřelých literárních nápadů víc než dost, a pořád překvapuje. V jeho posledním románu je psychiatr Oscar Kadoke, který působí v krizovém centru, na jedné straně zcela oddán své práci a nezbývá mu čas na nic jiného, na straně druhé má však od svých klientů obrovský odstup, v němž není místo pro emoce. A na straně třetí o smyslu své práce pochybuje: Jsou dny, kdy si myslím, že jediná seriózní prevence sebevražd by měla spočívat v tom, že zahyneme spolu s pacientem. Dvě nepálské ošetřovatelky, starající se o jeho matku (hmm… matku, o tom si raději přečtěte sami), dají výpověď a milující syn je nahradí svou pacientkou, která se řeže, pije savo a je abnormálně promiskuitní. Což už je opravdu za hranicí lékařské etiky. Jenže Grunbergovy knihy za hranicí bývají…

    zobrazit celou recenzi
  2. dybbuk

    Respekt, 16. 10. 2017

    Veronika Havlová
    Naučit se žít

    Arnon Grunberg je jedním z nejvýraznějších a nejplodnějších nizozemských spisovatelů. Pohybuje se na hranici tragédie a grotesky – a jeho hrdinové mají s autorem tolik společných rysů, že se čtenář nemůže ubránit a vnímá je jako autobiografické. Mateřská znaménka v sobě všechny tyto tendence spojují, navíc působí ze všech jeho románů nejvážněji, nejsmutněji, nejopravdověji. Snad proto, že se s jeho pomocí Grunberg vyrovnává s nedávnou smrtí své matky. Milující, dominantní, despotické; prostě vtěleného klišé o židovských matkách. V celém jeho díle nalézáme její stopy a tu nejvýraznější právě zde.
    Otto Kadoke, rozvedený bezdětný čtyřicátník, se zabývá prevencí sebevražd. Pracuje v krizovém centru a vyjíždí k lidem, kteří by mohli být nebezpeční sobě nebo okolí. Navrhuje, jak jim pomoci, rozhoduje o hospitalizaci. Je často jedinou hradbou, která dělí pacienty od smrti. Působí jistě a umí být okouzlující, jeho sebevědomí však náhle dostává trhliny. Špatně vyhodnotí stav pacienta, který poté spáchá sebevraždu, a v náhlé touze po kontaktu pak téměř znásilní nepálskou pečovatelku své staré matky. To mu vynese nejen nakládačku od jejího přítele, ale i nutnost nastěhovat se zpět do rodného domu – a o matku, která skrývá pro čtenáře skutečně nečekané překvapení, začít pečovat. Což znamená, že musí každodenně bránit i její smrti, neboť matka už nemá vůli k životu.
    Ale stačí k němu pouze vzdorování smrti? Není Kadokeho problém právě v tom, že žít pro něj znamená neumírat? Kadoke musí sám sobě ukázat, že chce víc; musí konečně zjistit, proč a jak žít. O tom musí přesvědčovat i pacientku Michette, kterou si po neúspěchu tradičních metod rozhodne vzít k sobě domů. Grunbergův hrdina se nakonec dokáže smířit s tím, že někdy je smrt nevyhnutelná. Že se může sebevíc snažit udržet matku naživu, ale bude se muset naučit žít bez ní. Happy end je tak nenápadný, že si ho možná ani nevšimnete, ale poskytuje v tom jistou naději.

    zobrazit celou recenzi

Pouze přihlášení uživatelé, kteří zakoupili tento produkt, mohou přidat hodnocení.

Další informace

tel.: +420 602 118 873
sarka@dybbuk.cz