(1971, Amsterdam), nizozemský prozaik. Narodil se v rodině židovských emigrantů původem z Německa.
Po vyloučení z gymnázia vyzkoušel řadu zaměstnání, na počátku devadesátých let provozoval vlastní nakladatelství Kasimir. Jeho první román, Blauwe maandagen(česky: Modré pondělky, 1999) z roku 1994 vyhrál Cenu Antona Wachtera za prvotinu. Stejné ocenění získal i v roce 2000 za De geschiedenis van mijn kaalheid (Dějiny mé plešatosti, vydal pod pseudonymem Marek van der Jagt). Kromě románů (například Figuranten, 1997, česky: Statisté, 2000; Tirza, 2006, česky 2009; Fantoompijn, 2000, česky: Fantomová bolest, 2006; Gstaad 95–98, 2002, česky: Gstaad, 2015 nebo posledním a zatím nejoceňovanějším Moedervlekken, 2016, česky: Mateřská znaménka, 2017) je také autorem esejů, novinových sloupků, poezie, scénářů a divadelních her. Jeho dílo bylo přeloženo do třech desítek jazyků a obdrželo řadu literárních ocenění, například Cenu Constantijna Huygense v roce 2009. V současnosti žije v New Yorku.
Mladý psychiatr Kadoke pracující na lince prevence sebevražd má problémy s hledáním ošetřovatelky pro svou matku. Žádná o ni nevydrží pečovat delší dobu. Důvodem je jak jeho vlastní dysfunkční osobnost, tak specifický způsob jeho „matky“ vyrovnávat se s vlastními traumaty a depresemi. Vyřeší situaci narychlo najatá promiskuitní suicidální pacientka s hraniční poruchou osobnosti? Může vůbec něco zdravého vzejít z přimíchání další pochybné ingredience do už tak barvitého klokotajícího…
Román Gstaad oceňovaného nizozemského autora Arnona Grunberga mapuje zrod a vývoj pokřiveného člověka, jehož nesnadná životní cesta zavádí do stále větší temnoty. Příběh ve zjevně věčném hledání původu zla poukazuje na vzájemnou propletenost vlivů dědičnosti a výchovy. Může za to pochybný původ chlapce, podle jeho slov „tradice hrací kostky na jedné straně zatížené“, nepřítomný otec, obchodník s peřím, který jako hotelový host strávil s jeho matkou, pokojskou,…
