(1966, Sofie) je jeden z nejvýznačnějších současných bulharských prozaiků, dramatik a publicista. Vystudoval filologii na Sofijské univerzitě sv. Klimenta Ochridského.
Debutoval sbírkou povídek Drugata smărt (Další smrt, 1992), po níž následovaly další úspěšné knihy Mrăsni săništa (Ošklivé sny, 1994), Igra na magii(Magické hry, 1995), Pătjat kăm Sirakuza (Cesta do Syrakuz, 1998) a výbor esejů Spătnik na radikalnija mislitel (Průvodce radikálního myslitele, 2005). Sbírka povídek Nivo za naprednali (2002) získala domácí Cenu Helikon za nejlepší prozaickou knihu roku. První Popovův román Misija London (2001; česky: Mise Londýn, dybbuk 2010), druhý Popovův román Černata kutija (Černá skříňka, 2007), vyprávějící o současném Bulharsku prostřednictvím osudů dvou bratrů, je stejně jako všechny jeho ostatní texty založen na principech satiry a grotesky. Za své knihy, jež byly přeloženy do řady evropských jazyků, získal Alek Popov mnohá literární ocenění.
