Sold Out

dybbuk-302

Helena Kadečková

Soumrak bohů

Severské mýty a báje

Ilustrace: Jan Gruml

Cena s DPH: 293 

Nové vydání nejznámějších severských mýtů a bájí v převyprávění Heleny Kadečkové. Svérázné příběhy o vzniku světa, věčném boji vládce Ódina, hrdinství boha Tóra a jeho kouzelném kladivu Mjöllni, lstivém poloobru Lokim, statečných soubojích s obry, o skřítcích, netvorech i vlku Fenrim, který mluví lidským hlasem. Kniha Soumrak bohů je beletristickým zpracováním dvou islandských rukopisů ze 13. století – sbírky severských mytologických a hrdinských básní Starší Edda a prozaického převyprávění mytologie od islandského dějepisce Snorriho Sturlusona (Snorriho Edda). Knihu lze číst bez předběžných znalostí severské mytologie. Přibližuje totiž její obsah o něco výpravnější, zábavnější a především ucelenější formou, zároveň skvěle poskytne představu o prostředí, v němž se mýty a báje rodily.

Rok vydání

ISBN

978-80-7438-192-8

Vazba

vázaná

EAN

9788074381928

Počet stran

160

Formát

190 × 190 mm

Rok vydání

ISBN

978-80-7438-192-8

Vazba

vázaná

EAN

9788074381928

Počet stran

160

Formát

190 × 190 mm

Není skladem

Katalogizace

Další informace

Recenze

  1. dybbuk

    Tvar, 13. 6. 2019

    Sylva Ficová
    LIDŠTÍ BOHOVÉ ZE SEVERU

    Nakladatelství dybbuk v loňském roce připravilo již třetí vydání souboru staroseverských mýtů a bájí Heleny Kadečkové, která svérázné dávné příběhy převyprávěla současnou a čtivou češtinou.
    Soumrak bohů je literárním zpracováním dvou islandských rukopisů – takzvané Starší Eddy, sbírky islandských epických mytologických a hrdinských písní, jež pravděpodobně vznikla v desátém století, a Mladší Eddy, prozaického převyprávění eddických básní a písní, jehož autorem byl islandský dějepisec Snorri Sturluson (1179–1241). Helena Kadečková (1932–2018) obě tato díla přibližuje v ucelené podobě a jejich vyprávění o vzniku a zániku světa i o životě, bojích, trápeních a vášních starých bohů, obrů a skřítků dokresluje živými a trefnými charakteristikami hlavních postav. Její soubor vyšel poprvé již před dvaceti lety, roku 1998; vydání nakladatelství dybbuk má novou úpravu a originálně a vtipně ho ilustroval mladý výtvarník a grafik Jan Gruml.
    Při četbě se mnozí zřejmě neubrání srovnání se Severskou mytologií Neila Gaimana (česky v překladu Violy Somogyi; Argo, 2017). Obě knihy mají podobný obsah – což je vzhledem k podstatě jejich předlohy pochopitelné – a oba autoři pro svá převyprávění zvolili současný jazyk, hojně využili dialogy a soustředili se na akční, napínavý děj. Odlišnosti nalezneme spíše v drobnostech a především v motivaci některých bájných postav – ty se zejména v podání Heleny Kadečkové jeví mnohem „lidštější“. Český soubor navíc doplňuje rozsáhlý doslov autorky. Vyšla přitom nejen ze svých širokých znalostí, ale i z vlastních překladatelských zkušeností – z nejstaršího severského písemnictví již dříve přeložila například Ságu o Ynglinzích i samotnou Sturlussonovou Eddu. I proto mohla jednotlivé kapitoly obohatit také o úryvky z původních eddických veršů, a velmi dobře tak rozvinout a dokreslit jejich atmosféru.
    Příběhy v knize Soumrak bohů jsou čtivé a mnohdy i zábavné, a přestože pojednávají o dobách mytických a dávno minulých, dnešnímu čtenáři mohou být velmi blízké. Zaznívají v nich například postřehy týkající se postavení žen, jež to zjevně neměly snadné ani jako bohyně, přestože na počátku „řeč žen platila… tolik jako řeč mužů…“ (s. 25). K jednání mohou postavy pohánět různé logické, nevyzpytatelné i komické důvody – například Heimdall se do světa vydal, protože se „nekonečně nudil a přestalo ho bavit poslouchat, jak roste tráva“ (s. 45) – a přestože byli severští bohové všemocní, i oni někdy potřebovali rozptýlit, tak jako Ódin, který zatoužil po zázračném nápoji básnictví z medoviny. Nepohrdli ani dary a vynálezy, jež je mohly zachránit před ostudou nebo jim přinejmenším usnadnit život – kopím, které nikdy neminulo cíl, lodí, která se dala složit jako šátek, či neporazitelným kladivem.
    V převyprávěných mýtech však bohy nevidíme jen vládnout světu, bojovat a spřádat plány. Umějí se i durdit, zamilovávat a výborně lhát (prvenství v poslední zmíněné oblasti přitom patří vychytralému Lokimu). Mají své vrtochy, chyby a nálady, ale není jim cizí pochopení ani účast – sám Ódin se například pověsil „na větev… [aby] pocítil všechnu bolest a úzkost světa, které musí nést lidské bytosti… obětován sám sobě“ (s. 30–31) a v něčem je podoben Bílému Kristu, před nímž se kdysi vlastně na sever uchýlil. Ani soucitné bytosti však neujdou „soumraku bohů“ – Ragnaröku.
    Soubor bájí a mýtu v podání Heleny Kadečkové ocení nejen milovníci legend a dávných příběhů, ale i fanoušci dnes tolik populární severské kultury a čtenáři se slabostí pro absurdní zápletky, živé vyprávění a poutavý děj. Krásná svěží čeština jeho autorky i její fundovaný věcný doslov pak dokazují, že máme co do činění s dílem jedné z nejvýznamnějších osobností české skandinavistiky.

    zobrazit celou recenzi

Pouze přihlášení uživatelé, kteří zakoupili tento produkt, mohou přidat hodnocení.

Další informace

tel.: +420 602 118 873
sarka@dybbuk.cz