Dětství strávil u navarrského dvora a studoval v Paříži a v Poitiers. Poté co byl v mládí jmenován Jindřichem II. světským opatem, začal hojně cestovat: po Itálii, Skotsku i Africe, poznal Španělsko, dvakrát navštívil Anglii, poprvé v družině Marie Stuartovny, a v rodné Francii se dokonce aktivně účastnil obou občanských válek proti protestantům. Kvůli těžkému zranění, které utrpěl asi v roce 1583 při pádu z koně, musel být po další čtyři léta upoután na lůžko a během této doby se začal věnovat literatuře. Jeho dílo ale vyšlo souborně až více jak padesát let po jeho smrti, v roce 1665–1666, z něhož nejvýznamnější jsou Mémoires (Paměti), Vies des hommes illustres et des grands capitaines étrangers(Životy cizích slavných mužů a velkých vojevůdců), Les Vies des hommes illustres et des grands capitaines français (Životy francouzských slavných mužů a velkých vojevůdců), Vies des dames illustres (Životy slavných paní), Vies des dames galantes (Životy záletných dam).