Vůdčí osobnost surrealistické skupiny, po smrti Karla Teigeho (1951) hlavní teoretik českého surrealistického hnutí (rozpracování konceptu surrealistické fenomenologie imaginace; skepse jako základní prvek poznání). Ve druhé polovině šedesátých let publikoval v řadě novin a časopisů zabývajících se literaturou, divadlem, filmem a výtvarným uměním, v roce 1969 redigoval časopisAnalogon. Velká část jeho tvorby vyšla samizdatem a nebyla dosud vydána. Publikoval mj.: Realita a poezie (Mladá fronta, 1969), Výtvarné projevy surrealismu (Odeon, 1969), filmové pseudoscénáře Surovost života a cynismus fantasie (’68 Publishers, 1984; Orbis, 1991), básně Lov na černého žraloka (Poezie mimo Domov, 1987) a Básně 1, 2 (Torst, 2004, 2010). V knize S vyloučením veřejnosti (Torst, 1998) byly uveřejněny texty psané s Karlem Hynkem.