(1961, Reykjavík), islandský spisovatel, básník a překladatel.
Debutoval v roce 1983 básnickou sbírkou Svarthvít axlabönd (Černobílé šle). Jeho prozaická tvorba zahrnuje pět románů a deset povídkových sbírek. V češtině vyšla novela Sandárbókin (2007; Kniha od řeky Sandá, 2013) a povídkový soubor Milli trjánna (2009; Mezi stromy, 2013), který získal v roce 2011 nejprestižnější skandinávské literární ocenění, Cenu severské rady pro literaturu. Do islandštiny přeložil mimo jiné díla Richarda Brautigana nebo Williama Saroyana a rovněž českou autobiografickou knihu Oty Pavla Jakjsem potkal ryby (Hvernig ég kynntist fiskunum, 2011). Ve své poezii i próze Elíasson propojuje všední realitu s prvky mystickými a fantastickými, moderní civilizaci s přírodou a současnost s minulostí i budoucností. Nekonvenční symbolika volně přechází do nadpřirozených a záhadných obrazů, zdánlivě smířlivá atmosféra se střídá s náhlým neklidem. Autor se těší velké oblibě především v severských zemích.
Je lidský život na první pohled plochá, průhledná a uzavřená vodní hladina? Takový je první obraz, který ve svých krátkých textech povídkového souboru představuje islandský autor Gyrðir Elíasson. Samozřejmě ihned zjistíme, že věci se mají jinak. Nehybná realita se vnitřním nebo vnějším vpádem rozruší a rozvíří, změní se vnímání času a prostoru, které se zkracuje či prodlužuje, lidé se zarážejí uprostřed věty a kamení. Vše zůstává nevysvětleno,…
V drobných a téměř minimalistických textech povídkového souboru Mezi stromy nahlíží autor do lidského nitra, formovaného životem v osobitém islandském prostředí, dávnými vzpomínkami, subtilními mezilidskými vztahy i osamělostí. Zachycuje prchavé okamžiky v životě i smrti protagonistů, okamžiky naplněné tichem, v němž rezonuje skryté napětí. Vnější prostředí odráží vnitřní svět postav, zcela všední situace se prolínají s nevysvětlitelnými momenty. Důležitou roli v povídkách hrají vizuální a zvukové vjemy, které jsou…