Při vložení kódu v košíku máte 28% slevu. Kód: DYBBUK28
Zobrazen 81. – 92. z 92 výsledků
„Pětasedmdesát, zrovna dneska, a den je zpřevrácený větrem a sluncem. Takovým tím fujavcem, který vás profoukne až do morku kostí a úplně vás poblázní. Úplně! A já se trochu zachvěju, protože najednou vím, cítím to v těch starých kostech, že se dnes něco stane. Něco vzrušujícího. Něco pěkného, něco hrozného. Je mi fuk, co. Jenom když to bude něco, co nám připomene, že jsme stále mezi živými.“ A opravdu – Dora…
Příběhy v knize „Prostitutka“ jsou pravdivými exkurzemi do života, často velice intimního, lidí, kteří jsou determinováni společenskou situací země, v níž jsou nuceni žít a jíž se nejsou schopni jakkoli smysluplně vzepřít. Přestože jsou jednotlivé povídky charakteristické pro dobu svého vzniku (období plukovnické junty, která Řecko ochromila v letech 1967–1974), mají nadčasový charakter a aktuálnost. Některé příběhy vycházejí ze skutečnosti, nezřídka autobiografické, jindy jsou inspirovány…
Román Chrám svatého Izáka zastihuje dva muže – otce a syna – na cestě k vzájemnému pochopení, která trvá již bezmála čtyřicet let. Ovdovělý muž prodělá mozkovou příhodu a v nemocnici se jen obtížně zotavuje – mysl se mu vrací zmateně, s bolestnými vzpomínkami, a blízkost smrti v něm probouzí touhu sblížit se se synem, s nímž se v den manželčina pohřbu definitivně rozešel kvůli názorům na Boha a víru. Syn pracuje jako zlatič na kupoli chrámu svatého Izáka…
Živelný vypravěč Petru Cimpoeşu vnáší svým Simionem Výtažníkem do rumunské prózy posledních desetiletí, silně poznamenané postmodernistickým pokusnictvím, výrazně svěží tón. Přechodné období po „velkém třesku“ v prosinci 1989 je v románu vnímáno jako jeden obrovský očistec, v kterém se mísí vznešené s nízkým, směšné s tragickým, nevinnost s vinou. S autorem pronikáme do uzavřeného světa jednoho panelového domu v moldavském městě Bacău, jehož obyvatelé tvoří hutný vzorek rumunské společnosti…
Hrdina románu Bla bla bla spatřuje absurditu soudobé konzumní společnosti, uvědomuje si nicotnost světa, jehož je součástí a kde je zároveň cizincem. Tento román má podobné atributy jako existenciální prózy J. P. Sartra, A. Camuse, ale v mnohém je naprosto odlišný. O hlavním hrdinovi nevíme téměř nic, přesto s ním navazujeme důvěrné pouto prostřednictvím jeho telegrafického monologu, kterým konstatuje, ale i prožívá přítomnost. Ta není jen pomíjivým, stále se měnícím okamžikem mezi…
„Jak jsem svištěla kolem podkrovních oken, za kterýma jsem trávívala drahocenný bezesný noci svý mladosti, vítr přispěchal pod mý rozepjatý křídla, a já s trhnutím zjistila, že visím nahoře ve vzduchu, že pode mnou leží zahrada jako deska nějaký úžasný stolní hry a já se vznáším na místě. Země mi nepřispěchala naproti. Bezpečně jsem spočinula v náruči svýho neviditelnýho milence…“ …vypráví Peříčko, tajemná artistka…
Proč se lidé pouští do neslýchaných dobrodružství, jaká touha je žene do katastrofálních podniků, které se příčí rozumu? Mladý pár, téměř ještě děti, skočí z výškové budovy do propasti. – Žena, jež přepisuje z pásků rukopisy románů, se utopí v cizím životě, který se jí stane osudem. – Úspěšný právník se osvobodí od všeho, co ho svazuje, a chystá se k velkému činu, jenž má být varováním před blížící se temnotou. – Senzitivní literát, zapletený do afér se ženami,…
Román Na domácí frontě již od prvních stránek rozpoutává tragikomickou bitvu Mattiho, muže, který podstupuje absurdní závod, jen aby opatřil dům se zahrádkou na dobré adrese. Snaží se tak zabránit krizi ve své rodině, jíž kvůli neporozumění a parodicky zobrazené „tradiční“ mužské a ženské roli hrozí rozpad. Vybaven dalekohledem, magnetofonem, zápisníkem a skládací stoličkou se vydává na téměř špionážní akce, domy v okolí podrobuje detailní analýze a tajně…
Pokud by někdo chtěl napsat povídku ve stylu Leonarda Michaelse, tak by se mu to s největší pravděpodobností nepodařilo. Měl by dobře znát život New Yorku 60. a 70. let, měl by být židovským intelektuálem středního věku, svérázně a tragikomicky se potýkat s absurdnostmi partnerských vztahů, večírků, práce, sexu a života vůbec. Měl by dokázat tato témata rozehrát a rozkrýt za skutečností nazíranou s inteligentním humorem, ztvárnit je s mimořádným citem pro jazyk, propojit prozaické vypravěčství…
Pokud by někdo chtěl napsat povídku ve stylu Leonarda Michaelse, tak by se mu to s největší pravděpodobností nepodařilo. Měl by dobře znát život New Yorku 60. a 70. let, měl by být židovským intelektuálem středního věku, svérázně a tragikomicky se potýkat s absurdnostmi partnerských vztahů, večírků, práce, sexu a života vůbec. Měl by dokázat tato témata rozehrát a rozkrýt za skutečností nazíranou s inteligentním humorem, ztvárnit je s mimořádným citem pro jazyk, propojit prozaické vypravěčství…
Vyprahlá poušť spolu s městem plným temných přízraků a militaristického chaosu jsou nejen apokalyptickou projekcí zběsilého a zlověstného řádu světa, ale také východiskem pro pokusy vytvořit nový počátek – světa i vlastního já. Postavy tak stojí tváří v tvář svému fyzickému či duševnímu rozštěpení, rozmlženým konturám své vlastní osobnosti, jak je tomu u ženomuže Evelyna a nebohé Tristessy, falešně nádherné legendy amerikanistického Hollywodu. Nedokážou se konfrontovat s prototypem…
Nezáleží na tom, jestli si postavy vypůjčíme z historie, z mýtů, z vlastního života, ze světa fantazie anebo od kolegů a přátel, důležité je, co s nimi následně uděláme. Angela Carter s originalitou sobě vlastní využívá všech zmíněných možností, aby vytvořila jakousi literární féerii, nasycenou postavami přesných charakterů a plných životů. Ať už se jedná o milenku Charlese Baudelaira, Puka ze Shakespearova Snu noci svatojánské, … prostitutku, jež našla dočasné útočiště…
Konec článku
Konec článku
Žádné produkty v košíku.