Když se nad tím zamyslíš, Váňo, celý náš život pochází z hovna. A do hovna se zase vrací, dozvídá se voják Čonkin, literární postava Vladimíra Vojnoviče, a zdá se, že ho ta prostá pravda překvapuje. Kniha Hovno? by měla přispět k emancipaci hovna v českém prostředí. Existuje-li většina stavebních kamenů společnosti, a hovno jím je, i když…
Jednoho dne se na jisté sýpce kdesi u Mělníka objeví poněkud rozporuplná delegace na první pohled podezřelých pražských potkanů, která hledá krysu mužského pohlaví, jež vystupuje pod jménem Krys. Nikdo mu však neřekne jinak než Krys Veliký – pravděpodobně po vzoru Alexandra Velikého –, protože krysák je známý svojí statečností a neohrožeností. Delegace přichází, jelikož pražským hlodavcům…
Knihu, jíž se básník Miroslav Koryčan částečně odchyluje od tvorby experimentální poezie, tvoří dvě části. První, pojmenovaná Dýka z orobince (Tikotok), je deníkem podzimních a zimních zápisů myšlenek a zajímavých skutečností, druhá část s názvem Brouzdání v moll pak obsahuje vzpomínkové črty. Obě poloviny se vzájemně prolínají a ovlivňují: první, popisovaná aktuální přítomnost, se více a více stává minulostí, zatímco druhá,…
Označit někoho za surrealistického autora může mít mnoho důvodů. Jeden z nich je i ten, že označovatel si s kresbou, textem, filmem neví rady. Nerozumí jim. Falešným znakem „pokroku“ (ne jediným) je rozumět, chápat, mít jasno. Málokdo má odvahu přiznat veřejně: Nerozumím tomu, nechápu to. Nevím. Ale je to krásné. Vzrušuje mě to a vyrušuje. Nenechává mě to v klidu……
F. X. Šalda, jehož kritického ducha těžko někdo vyhlížející z našich zašlých kulis překoná, napsal v jednom svém textu: „Česká duše chovala se naopak v téhleté moderní revoluci velmi krotce a obojace: zapálila po svíčce i Bohu i čertu; v této neutralitě jest její slabost a vina, ne ve vzpouře, dovršené ať již tragicky, ať lehkomyslně.“ S revolucí, spokojenou neangažovaností, bohem i čertem bojoval i Nikolaj…
Klášter tance a holeň lesů v nevyčerpatelné oblasti kotlin napaží ruce k hraniční svítilně. Čtenáři, řeky a moře neztrácejí běh a nic se nezmění… Proč jste nám to zase zatajili? Proč téměř až po osmdesáti letech od prvního vydání (počet těch, kteří četli Menclovu knihu Řeky a moře, se dá spočítat na prstech) se můžeme utopit v tom textu, jenž je výraznou…
„Co jsem to vlastně za generaci – co my máme, abysme tomu mohli věřit? Leda sami sebe“ (Cesta snů a skutečností). Žádné množné číslo, autor je ve vzpomínkách sám za sebe. Za jednoho z vynechané generace narozené kolem roku 1950. Vzpomínání je sice sunarem historie, ale na rozdíl od většiny jiných prozaiků v tomhle případě…
Experimentální román Jazz II: Rodiče, poprvé vydaný anglicky roku 1979 v kanadském exilu, je, jak již napovídá sám jeho název, silně inspirován jazzovou hudbou, zejména jejími improvizačními prvky. Příběh, který není skutečným příběhem, se odehrává ve starobylém moravském městečku. Soustředí se na pomalý posun ke svému vyvrcholení, které představují školní oslavy, na něž se připravuje dcera hlavních…
Ze rtěnky se místo karmínově červeného válečku vysoukala včela. V zrcadle se zmnožila v roj a roj se usadil v komodě. Za česno slouží mosazné úchytky ve tvaru lvích hlav; včelám se v hřívách lvů dobře přistává. Medové plásty si zbudovaly mezi košilemi a v huňaté zimní fusekli mají matečník. Havlíček se zase v Brixenu mohl ukousat nudou, a proto si předplatil včelařské časopisy….
Dvanáct tematicky různorodých povídek spojuje styl prolínající rovinu reality a imaginace a často až surreálná představivost, pohybující se na hranici snu a skutečnosti. Sen, a konkrétně trýznivé sny emigrantů jsou tak výchozím bodem uměleckého vyjádření zážitků a reflexí autorů, pro něž se rok 1968, a zvláště vpád vojsk Varšavské smlouvy, stal traumatem, s nímž se vyrovnávali v metaforické podobě. Emigrace je zde zpodobňována…
Soubor zamyšlení s názvem Srdcář vznikal v letech 2003–2008. Obsahuje postřehy a krátké úvahy nad literaturou, uměním, vírou, osobním, rodinným a společenským životem. Žánrově má blízko k záznamům, jež známe z tvorby J. Demla, J. Hanče nebo V. Rozanova: syžet nepřekáží, a tak může mluvčí, hlavní hrdina, črtat sebe sama ve střetech (polemos) se stavem světa. Osobitost reflexí…
„Protože naše příběhy jsou omezeny plochou listu jednoho papíru, musíme se vyjadřovat nanejvýš stručně,“ zahájil hodinu slohu mistr Proslov. „Všichni víme, že každý, naprosto každý, každá osoba, každá postava, každá bytost, ať žije kdekoli, tedy i v příbězích, se mění a vyvíjí. Jak vyjádřit, co nejjednodušeji a nejúsporněji, na postavách našich příběhů tento proud změn? Docela prostě. Měníme vlastní…
Knížka pojednává o poněkud bizarní vísce Merekvice. Její obyvatelé, starosta Šmoranc, sedlák Hadrbolec, učitel Borkovec, mlynář Rambousek, hastrman Moser, tři doktoři štamgasti v hostinci U Modrého slona, jsou tu vylíčeni v barvách, i ten kovář s kovářkou mají oči modré a podbradky růžolící, že byste řekli: jako živí. Omyl. Jsou uhněteni z nehmotných slov, a všechno, co se jim přihodilo, zrodilo se ve fantazii pana…
Snad každý člověk zažil alespoň jedenkrát v životě situaci, kdy začalo pršet a jeho deštník ne a ne se roztáhnout. A právě tenhle pocit je výchozím momentem pohádky o deštníku Karlovi, který se rozhodl odepřít poslušnost. Jenže deštník je na světě od toho, aby chránil hlavy svých pánů před deštěm, nikoli aby odpíral poslušnost, a tak vezme osud události do svých…
Pokud by někdo dokázal snést na jednu obrovskou hromadu všechny knihy světa, vyrostla by na Zemi nová hora. Ta hora by se s největší pravděpodobností jmenovala Papíří. Ale dříve než by ji lovci senzací stačili zanést do nekonečných seznamů Guinnessovy knihy rekordů, zařadilo by se papíří do dalšího, neméně dlouhého seznamu, a tím by byl soupis ohrožených…