Útěcha z gynekologie

Recenze

1. dybbuk – 31. 1. 2020

   Gynekolog, 31.12.2019
   Jindřich Tošner

   ÚTĚCHA Z GYNEKOLOGIE
   Kam směřuje česká gynekologie a porodnictví, přežije jako samostatný obor? Je možné sloučit požadavky humanizace porodnictví a postupy alternativní medicíny s vědeckou gynekologií a porodnictvím? Tyto a další otázky si klade významný gynekolog Pavel Čepický, dlouholetý vydavatel časopisu Moderní gynekologie a porodnictví a autor čtyř stovek vědeckých prací.
   Je to vynikající kniha. Měl by ji přečíst každý gynekolog. Vtipný text plný příběhů z praxe, které známe v různých mutacích z vlastní zkušenosti.
   První kapitola analyzuje principy vědecké medicíny, popisuje, proč a jak dochází k omylům, upozorňuje na ošidnost statistických hodnocení a limity vědeckého poznání.
   Zvláštní pozornost zasluhuje kapitola Alternativní medicína. Děkuji P. Čepickému za odvahu a grácii, s jakou se vypořádal s nesmysly šířícími se v tisku a na internetu. Jen se bojím, že „alternativci“ všech barev už chystají jedovaté šípy, sedají na koně, aby na něj zosnovali atentát.
   Čepický píše: „Jediné alternativní metody, kterým se v jakémsi omezeném rozsahu dostalo vědeckého zkoumání a ověřování, jsou homeopatie a akupunktura. S výsledky bohužel negativními. Dále: „V těhotenství patří homeopatika podle rizika pro plod do skupiny C, tam patří léky, o jejichž bezpečnosti nejsou dostatečná data, mají se používat jen výjimečně.“ Souhlasím s Čepickým také v názoru na léčitele: „Léčitelé mi vlastně ani tak moc nevadí. Hrají poctivou hru ve smyslu lékaři jsou hlupáci, v horším případě podvodníci a nepomohou vám, já jsem lepší, já vám pomohu. Vadí mi léčitelé pyšnící se titulem MUDr., kteří používají alternativní medicínu vydávaje ji za vědecké poznání… Běžný pacient to nepozná, předpokládá, že když je někdo MUDr., bude ho léčit jako lékař, ne léčitel. Jako autor četných článků o psychosomatice má Čepický k problematice psychosomatické medicíny nejblíže. Podrobně se zabývá falešnými útoky na hormonální léčbu v klimakteriu. S nadhledem glosuje situaci, ve které přišly o zisky farmaceutické firmy vyrábějící hormony a jejich místo nahradily firmy vyrábějící a prodávající „zaručeně“ přírodní přípravky, jejichž riziko na vznik nádorů nebo infarkt myokardu nikdy nikdo nestudoval.
   Je těžké popisovat všechny zajímavé kapitoly věnované těhotenství nebo porodu. Prosím, určitě si knihu přečtěte. Třeba budete mít jiný názor, ale aspoň se zamyslíte, zda pozitivní přístup k „přirozenému porodu v domácnosti“ není jen módní výstřelek, který může zaplatit životem nejedna matka nebo novorozenec.
   S autorem jsme oba v oboru a nejrůznějších funkcích, v ambulanci, nemocnici, na vědeckých konferencích, výborech společnosti strávili celý život. Oba jsme odvedli tisíce porodů, provedli tisíce operací, s jedinou snahou pomáhat ženám v nemoci i těhotenství. Oba víme, o co jde. Dr. Čepický to dokázal vtipně a systematicky popsat. Poslední kapitola je bohužel smutná. Obor gynekologie se zužuje a rozpadá. Cytologii dělají patologové, nádory (s výjimkou operace) léčí onkologové, prenatální diagnostiku ovládli ultrazvukoví specialisté a genetici, v těhotenství mají největší slovo diabetologové, neonatologové, péči o prsy ovládli chirurgové a onkologové, urogynekologie přerůstá v obor patologie pánevního dna. V centrech asistované reprodukce hrají prim embryologové, genetici, endokrinologové, psychologové. Ambulantní gynekologové se zatím nebojí. Není ale daleko doba, kdy antikoncepci a léky na přechodové obtíže začnou psát praktičtí lékaři, léky na výtok si ženy nakoupí v drogerii, porodníky nahradí porodní asistentky. Vždyť podle jejich mluvčích a četných internetových diskusí lékaři při porodu jen překážejí nebo škodí.

   zobrazit celou recenzi