dybbuk-210

Tim Burton

Ústřičkova smutná smrt a jiné příběhy

Neobyčejná kniha pro děti i dospělé

z angličtiny přeložil Richard Podaný

Cena s DPH: 199 , e-kniha: 99 

Kdo má rád filmové fantazie Tima Burtona, nebude rozhodně zklamán ani jeho příběhy v knižní podobě. Soubor 23 básní zavádí čtenáře do tragikomického světa absurdity, chytrého humoru a nezapře autorskou věrnost podivuhodným postavičkám trudného vzezření i údělu. Burton jednoduchým, nehledaným a rytmickým jazykem, jenž není nepodobný jazyku říkadel, představuje zranitelnou existenci těchto přinejmenším zvláštních a rozmanitých outsiderů, jejichž životy vyvolávají úsměv i rozpaky. Všechny bytosti zpodobňují nezaměnitelné Burtonovy ilustrace – třeba Ústřička, toxického hocha – Rocha, Čumilenu, The Fleka, kteří zvou čtenáře-diváka, aby se stal svědkem i účastníkem jejich bizarních zrození, osudů a „konců“.

Rok vydání

ISBN

978-80-7438-100-3

Vazba

vázaná

EAN

9788074381003

Počet stran

128

Formáty e-knihy

PDF

Formát

110 × 170 mm

Rok vydání

ISBN

978-80-7438-100-3

Vazba

vázaná

EAN

9788074381003

Počet stran

128

Formáty e-knihy

PDF

Formát

110 × 170 mm

Katalogizace

Žánry:
,

Další informace

Recenze

  1. dybbuk

    iHNed.cz, 16. 4. 2014

    Petr Matoušek
    Jarmark zrůdiček Tima Burtona ožil i ve verších. Představují chlapce s hřebíky v očích

    Z návštěvy filmaře Tima Burtona v Praze nevzešla pouze výstava, autogramiáda a koncert filmové hudby, ale také dvě knihy Burtonových básní a kreseb. Tu první už ve druhém vydání připravilo nakladatelství Dybbuk, titul nazvaný Můra noční, předvánoční pak v novém překladu poslalo na pulty nakladatelství Argo.
    Když se černý humor, jehož blahodárné účinky poprvé docenil André Breton, vynásobí sympatiemi k zvláštně smýšlejícím outsiderům, vyjde z této rovnice celosvětová obliba Tima Burtona.
    V našich končinách je kult amerického filmaře umocněn navíc tím, že Češi vzdorující autoritám ještě dlouho po Habsburcích i Heydrichovi přistupují k životu jako „smějící se bestie“.
    Vypovídají o tom také prostory, jež v Praze hostí surreálný cirkus Tim Burton a jeho svět započatý v newyorské Metropolitní galerii moderního umění: filmovou hudbu skladatele Dannyho Elfmana režisér osobně doprovodil až do Smetanovy síně Obecního domu, kdežto sklepení Domu U Kamenného zvonu poskytují putovní výstavě Burtonových akvarelů a plastik kulisy gotického románu.
    Groteskno Burtonova díla je však aktuálně k mání rovněž ve dvou básnických knihách, kde tvůrce brnká na villonovskou strunu.
    Premiérově uvedená poema Můra noční, předvánoční z roku 1983 se ve stošedesátiřádkové zkratce ohlíží za veršovaným podkladem k filmu Ukradené Vánoce, který Burton sepsal ještě jako řadový animátor ve studiích Walta Disneyho.
    Střílí si tu z adventních balad přednášených za zachumelených večerů, kdy jsou prý po sedm neděl hroby otevřené dokořán a umrlci šmejdí po kraji.
    Únos Santa Clause, jehož se zmocní kostroun Jack s úmyslem vystrojit živým svátky morbidně po keltsku, znamená, že „tichá, klidná noc nepřišla – to ani omylem… Co že to noční nebe nečekaně zdobí? / Rakvové sáně s kostlivčími soby. / S kočím tak vyzáblým a děsným, až si každý řek, / že tohle není Santa ani Ježíšek.“

    Hrůza nestrašidelných strašidel
    Sbírka Ústřičkova smutná smrt a jiné příběhy z roku 1997 naproti tomu vychází v češtině už podruhé. Ironické dusno nad prvním vydáním tohoto svazku totiž v roce 2005 obrátilo pozornost čtenářů ke zhusta přehlížené, zato kardinální otázce – nakolik je cizojazyčné dílo odolné vůči neschopnostem zprostředkovatele jeho české verze? Jinými slovy: co vše se dá ztratit v překladu?
    Spiknou-li se okolnosti, prakticky cokoli. K nápravě výkonu „bohemistky nové generace“ Michaely Šmejkalové, která si tehdy s předlohou koncepčně i doslova neporozuměla a vyrobila nechtěnou parodii ve stylu karpatských nedouků, přistoupil nakladatel tím, že na reedici textu o rozsahu jediného autorského archu vypsal konkurz a vítězi přidělil důsledný redakční dozor.
    Převod Richarda Podaného tak nyní konečně publiku dopřává čistokrevný manifest autorovy víry v „nestrašidelná strašidla“, jež si žádají naši ochranu a jejichž předskokanem byl Střihoruký Edward.
    Následovali Beetlejuice, vdavekchtivá Mrtvá nevěsta a další záhrobní zoufalci coby hvězdy šoubyznysu v oboru fantasy, kde se dnes víceméně mdle kopírují kadluby hrůz, které Burton tragikomicky přisvítil halloweenským úplňkem. Přehlídka handicapovaných zrůdiček zažívajících pocit nedostatečnosti i další ústrky nabyla v této sbírce formu připomínající jarmareční tabla.
    Básníkův pohled na svět se v nich zhutňuje do minutových hříček o světě, který bývá ukrutně nefér k projevům jinakosti a koleduje si o nesentimentální obžalobu.

    Zplozenec mikrovlnného trouby
    Úsporné verše nám tu obžalobu přesto dopřejí – nejdrsněji v titulní baladě o rodinných poutech oidipovských rozměrů, kde otec spáchá synovraždu a pozře dítko s tělíčkem ústřice, aby eroticky pozvedl vyhlídky na povedenější potomstvo.
    Mezi absurdními morytáty o osudovém vzplanutí dvou sirek, o chlapci se hřebíky v očích, případně o dívčinách s vyvalenými kukadly a tělem proměněným v matraci ale nelze opominout autorův nezbytný refrén.
    Robotickou stvůru pochmurně nesoucí frankensteinovský úděl – jakým byl i předloňský voříšek Frankenweenie v remaku Burtonovy krátkometrážní prvotiny – nicméně tentokrát přivedla na svět cizoložnice, jež zhřešila s mikrovlnným troubou.
    Byť se ve sbírce najdou i místa žadonící o hudebnější rytmus, dosvědčuje výkon Richarda Podaného platnost bonmotu přiléhavého zejména pro poezii: žena a překlad nezůstanou věrné, mají-li být zároveň krásné. Podaný si s kuráží sobě vlastní právě ke kvalitnímu přebásnění dovede krapet popojít, aby v cílovém jazyce podpořil význam, a posiluje ducha originálu využíváním máchovských zvukomalebností či zdrobnělin, které naše mateřština ve srovnání s angličtinou rozhazuje plnými hrstmi.
    Nad „depkami“ Burtonových antihrdinů se tak konečně bavíme i mezi řádky, v nichž pod pubertální ztřeštěností tiše proznívá skepse jako lék. Je to černočerná skepse nevážně závažná tak, až z toho vyprskneme smíchy – v rozpoložení typickém pro autorovy obrazy i veršovánky. Chudák Vúdúholka ji shrnuje přesně: „Ví však, že nejde z ní odejmout / prokletí bezvýchodné. / Kdyby ji někdo chtěl obejmout, / špendlíky hlouběji vbodne.“

    zobrazit celou recenzi
  2. dybbuk

    Lidové noviny, 11. 1. 2014

    Josef Chuchma
    Nechtějte žít u Burtona

    Tytéž texty, v téže obálce, avšak s jiným názvem, v jiném překladu se po osmi letech rozhodlo vydat pražské nakladatelství dybbuk. V roce 2005 sbírečku bizarních mikropříběhů, sepsaných a nakreslených americkým filmařem, ale lépe řečeno multiumělcem Timem Burtonem (1958), který bude mít na jaře výstavu v pražském domě U Kamenného zvonu, vydalo pod názvem Trudný konec Ústřičného chlapečka a jiné příběhy – v překladu Michaely Šmejkalové.
    Veršovánek o divných tvorečcích, nemilostivě vydělených z „normálního“ světa, se nyní chopil zkušený překladatel, s Burtonem generačně spřízněný Richard Podaný (předloni vydal svazek svých nonsensových textů Špásmo). Čumilena, Holka mnohooká, Vúdúholka, Roch, toxický hoch, Zápalek, Oharek, Mumino – takové tvory teď čeština má díky Burtonovi a jeho Podanému. Je to svět, o němž se hezky čte, ale trudno je v něm žít.
    Přiblížím vám to textíkem Chlapeček s hřebíky v očích: Chlapečka s hřebíky v očích / stromeček zdobit těší. / Vypadá to však divně./ Neví, co kam věší.

    zobrazit celou recenzi
  3. dybbuk

    Reflex, 26. 12. 2013

    Excentrický filmový režisér Tim Burton, autor Beetlejuice, Střihorukého Edwarda, Ospalé díry a mnoha dalších filmů (často s Johnnym Deppem v hlavní roli) nebo několika animovaných snímků v čele s Mrtvou nevěstou a Ukradenými Vánocemi, před šestnácti lety napsal a ilustroval malinkou knížečku. Je vtipná a tragická zároveň – hrdiny bizarních básniček jsou třeba páchnoucí klučík-ústřice, spořádaný nakonec svým otcem, chlapeček s hřebíky v očích, Roch – toxický hoch, sýrový chlapeček Camembertík nebo mumifikované mimino Mumino. Postavičky autor veršů často posílá do náruče smrti (čím absurdnější, tím lepší), nebo je alespoň ku potěše rozesmátého čtenáře nechává škaredě trpět. Nakladatelství Dybbuk už černohumornou knížečku jednou vydalo (roku 2006) pod názvem Trudný konec Ústřičného chlapečka a jiné příběhy, jenže překlad Michaely Šmejkalové translatologické autority označují za ještě mnohem tragičtější než samotné Burtonovy veršíky. Není divu, že pro nový převod byl angažován špičkový překladatel a autor nonsensové poezie Richard Podaný. Pokud si sbírečku zamilujete, nezapomeňte na chystanou pražskou výstavu Tim Burton a jeho svět, která od 28. března do 3. srpna 2014 v Domě U Kamenného zvonu představí stovky Burtonových kreseb, maleb, skic, fotek, soch atd.

    zobrazit celou recenzi
  4. dybbuk

    aktualne.cz, 23. 12. 2013

    Richard Klíčník
    Burtonův Ústřičný chlapeček po osmi letech ožil
    Verše Tima Burtona se dočkaly nového vydání i překladu

    Recenze – Když na konci roku 2005 vydalo nakladatelství Dybbuk knihu nonsensové poezie filmového režiséra Tima Burtona opatřenou autorovými ilustracemi, spustil se poprask. Aktuálně.cz tehdy jako první informovalo o naprosto bizarním převodu už tak dost podivných básniček. Překladatelka tehdy prakticky zabila celou knihu. NyníDybbuk hřích napravil. Nové přebásnění Richarda Podaného s titulem Ústřičkova smutná smrt je přímo skvostné.
    Michaela Šmejkalová vstoupila do dějin jako „bohemistka nové doby“, jak se sama označila ve vášnivé diskusi, ve které obhajovala svůj neuvěřitelný překlad s titulem Trudný konec Ústřičného chlapečka. Legendárním zůstalo do dnešních dní zrýmování taj a chardonnay. Navíc se tehdy z básní vytratil veškerý humor, zbylo jen cosi, co můžeme nazvat vtipem na druhou.

    Jak bolestivě zabít Tima Burtona
    Osud Trudného konce ústřičného chlapečka, jak se tehdy kniha jmenovala, byl ale neméně kuriózní. O žádné sbírce poezie se dlouhá léta nepsalo tolik jako o Burtonově knize, která se stala jakýmsi zvráceným artefaktem, což mělo za důsledek nejrychlejší vyprodání titulu v dějinách nakladatelství. Něco takového chtěl mít kupodivu každý doma. Dotisk pochopitelně nikdy nevyšel. Nevyšel ani nový překlad. Až nyní.
    Ví jen sám Dybbuk, proč nechal propadnout práva na knihu, kterou chtěl jednou, nejspíš až se zapomene na první vydání, znovu vydat. Každopádně letos se o práva strhla menší nakladatelská bitva, ale Dybbuk zvítězil a dostal prostor napravit osm let starý hřích. Tentokrát však nakladatelství neponechalo nic náhodě.

    Kniha, nově nazvaná Ústřičkova smutná smrt, má proto za sebou další podivuhodná dobrodružství, o kterých stojí za to psát. Dybbuk vypsal výběrové řízení, v porotě seděl a hlavní slovo měl básník Tomáš Míka, jenž sám sluje velmi hravými texty.
    Celkem bylo osloveno pět překladatelů, mezi nimiž byl i Richard Podaný, který by byl ovšem první, kdo by napadl každého člověka od fochu. Podaný je totiž přesně ten překladatel, za kterým ostatní chodí, objeví-li se v textu veršovánka, nedej bože veršovaná hříčka. Loni mu dokonce vyšla vlastní sbírka nonsensové poezie Špásmo.
    Konkurz bez větších obtíží vyhrál a pustil se do boje, který byl podle škarohlídů předem prohraný – převést Burtonův černočerný humor do českého jazyka tak, aby se nevytratila hravost, lehkost, ale ani záměrná přihlouplost originálních textů. S radostí můžeme konstatovat, že to dopadlo výborně.
    O nelehkém a nerovném boji se Podaný dokonce rozepsal na serveru Komiksarium.cz a je vidět, že mu věnoval velkou pozornost, zásadní roli měl i Tomáš Míka, který přiskočil na pomoc ve chvílích, kdy už překladatel umdléval. Výsledek stojí za to.
    Ukázka snad rozptýlí veškeré obavy o kvalitu překladu:

    Tim Burton:
    The Boy with Nails in his Eyes
    put up his aluminium tree
    It looked pretty strange
    because he couldn’t really see.

    Osm let starý překlad Michaely Šmejkalové:
    Chlapeček Hřebíček
    zdobil umělý stromeček.
    Dílko vážně hrozivé
    bylo snad slepým stvořené.

    Nový překlad Richarda Podaného:

    Porovnáme-li oba překlady, nelze najít jedinou pasáž, která by v původní verzi vyznívala lépe. S jedinou výjimkou. Tou je samotný název, který v podání Šmejkalové, i přes její otrockou doslovnost zní poetičtěji. Přitom jde zároveň o pěknou ukázku překladatelské práce. Kniha se v originále jmenuje The Melancholy Death of Oyster Boy a různých chlapečků a holčiček v ní najdeme celý zástup. Čeština ale funguje jinak a nabízí se mluvicí jméno, které funguje o poznání lépe.
    Ovšem řešení to není pro všechny případy, jako příklad jsme vybrali asi nejbizarnější báseň ze všech.

    Tim Burton:
    Jimmy, the hideous Penguin boy
    „My name is Jimmy,
    but my friends just call me
    ‚the hideous penguin boy.'“

    Starý český přaklad Michaely Šmejkalové:
    Jimmy, škaredý tučňáček
    „Jimmy, moje jméno zní,
    jinak mi ale říkají –
    ten tučňáček škaredý.“

    Překlad Richarda Podaného:
    Jimmy, hnusná tučňáčí zrůda
    Jmenuji se Jimmy,
    ale kluci říkají mi
    ta hnusná tučňáčí zrůda.

    Většinu ostatních jmen ale Podaný stáhnul do jednoho slova, takže se v knize potkáme s Čumilenou, Muminem, Robotíkem a Camembertíkem a dalšími. Pro jednou je to milé setkání (alespoň pro čtenáře se specifickým vkusem) a bylo by skvělé, kdyby se kniha také tentokrát vyprodala opravdu rychle, aby mohl Dybbuk vyrobit dotisk už k návštěvě slavného režiséra, který se chystá do Prahy kvůli otevření své výstavy (od 28. března do 3. srpna v GHMP, Dům U Kamenného zvonu). Mohlo by to vyjít. Náklad je prý menší než minule, takže pokud chcete vidět, jak Ústřiček po letech obživl, aby jeho smrt v českém jazyce zněla o poznání lépe, neváhejte.

    zobrazit celou recenzi
  5. dybbuk

    MF DNES, 18. 12. 2013

    Ondřej Bezr
    Černý humor a mutanti. Básně Tima Burtona na druhý pokus

    PRAHA Historie českého překladu knížky básní amerického režiséra Tima Burtona, jež v originále nese název The Melancholy Death of Oyster Boy And Other Stories a poprvé vyšla v roce 1997, je mírně spletitá.
    V češtině ji nakladatelství dybbuk poprvé vydalo v roce 2006 jako Trudný konec Ústřičného chlapečka a jiné příběhy. Ze strany Burtonových fanoušků, kterých je vzhledem k popularitě až kultovnosti jeho filmů velké množství, se však ozvaly výrazné námitky proti kvalitě překladu. Nakladatel se tehdy zavázal, že knihu vydá znovu a nechá ji znovu a lépe přeložit. Tak se nyní stalo a kniha vyšla coby Ústřičkova smutná smrt a jiné příběhy v erudované interpretaci zkušeného Richarda Podaného. Nakladatel tedy splnil, co slíbil.

    Problém s Vánocemi
    Burtonovy básně – či spíš básničky, nechceme-li přímo použít slova říkanky – mají kromě formální jednoduchosti, v českém prostředí srovnatelné třeba s rýmováním Jana Vodňanského, jeden zásadní rys: proklatě černý humor, včetně různě zmutovaných postav. A, což je vzhledem k času vydání knihy příznačné, také autorův drsný vztah k Vánocům, jejichž tematika se táhne řadou básní. To však u autora proslulých animovaných Ukradených Vánoc není nic divného: „Chlapečka s hřebíky v očích/ stromeček zdobit těší./ Vypadá to však divně./ Nevidí, co kam věší.“
    Naprosto neoddělitelnou součástí knihy jsou samozřejmě Burtonovy ilustrace ke každé básničce, stejně svérázné jako texty samy. Ty jsou jakousi nevyřčenou pozvánkou na Burtonovu výstavu, kterou otevře pražský dům U Kamenného zvonu 27. března příštího roku.

    zobrazit celou recenzi
  6. dybbuk

    MF Dnes, 18. 3. 2006

    Alice Horáčková
    Temné parodie

    Nejen filmy, ale i literární dílo Američana Tima Burtona je drastické a trudné, současně úsměvné. Brzy budeme mít možnost se s ním seznámit.

    Střihoruký Edward, osamělý majitel továrny na čokoládu nebo mrtvá nevěsta, která marně touží po živém ženichovi. Takovými podivuhodnými filmovými fantaziemi, v nichž se to jen hemží nešťastnými tragikomickými postavami, které hledají lásku a vzbuzují soucit, okouzluje Tim Burton svět.
    Snad ještě o něco morbidnější a tesknější je Tim Burton jako spisovatel. Nyní se představí českému publiku: nakladatelství dybbuk přinese v prvním dubnovém týdnu knížku jeho působivých básnických příběhů, kterou autor neméně působivě ilustroval. Mnohé napovídá už název – Trudný konec Ústřičného chlapečka.

    Hrdinové, kteří příliš hrdinství nepobrali
    I když by se mohlo zdát, že jde o dětskou knížku, je určena spíše dospělým. Tim Burton ve svém díle z roku 1997 stvořil temnou parodii pohádek, do níž nemilosrdně pronikají niterné i zjevné krutosti našich životů.

    Hošíku Mumii rozbijí dětí hlavu pálkou, aby zjistily, co skrývá pod obvazy

    Ve Spojených státech si s tím však hlavu příliš nelámou – speciální vydání knížky spolu s plastovou figurkou jedné z postav doporučují dětem od osmi let, stejně tak lze pořídit i valentýnská přání s úvodní básní o prvním a posledním milostném vzplanutí Klacíka a Sirky.
    Mnohé Burtonovy příběhy jsou navzdory své truchlivosti úsměvné. A tak Zíralka vyhraje přebory v zírání a dá svým řádně vykuleným očím spočinout na lehátku u bazénku, zatímco Hlavounek Melounek tak dlouho dumá o poslední cestě, až ho někdo rozšlápne. Nevyskytují se tu žádní siláčti hrdinové a i ta jedna variace na Batmana a Supermana je záměrně hodně upachtěná.
    Stránku za stránkou se vynořují další a další deformovaná, odstrkovaná stvoření (většinou jsou to děti), která zůstávají sama se svými odchylkami, smutkem a zoufalou touhou po lásce – vysvobozením z jejich krátkého života bývá smrt.

    Stránku za stránkou se vynořují další a další deformovaná, odstrkovaná stvoření

    Třeba takový Robůtek: „Podivný to človíček, / duší i tělem celý robůtek! / Nehřeje, milý ani trochu, / místo kůže vrstva plechu, / z těla trčí hadička, / samý drátek hlavička, / jenom tak leží, civí, / ani mrtvý, ani živý.“

    Chladnokrevné zlo a bezcitnost
    Ve třiadvaceti rytmických básních, které se svou formální jednoduchostí blíží dětským říkadlům a veršovánkám a možná i proto občas trochu drhnou, vypráví Burton o svých bezbranných, bizarních přízracích s něhou a pochopením. Ty vyjádřil už ve jménech – Ústřičný chlapeček, Toxík Roy, Sýráček, Hošík Mumie, Jimy, škaredý tučnáček.
    Ta největší krutost a bezcitnost plyne z konfrontace se světem těch dokonale „normálních“, kteří na vybočení reagují štítivým výsměchem či pohrdáním. Drastičnost umocňuje zejména okolnost, že zlo páchají i ti, od nichž se zpravidla nečeká – rodiče i děti. A často chladnokrevně. Osamělému Hošíkovi Mumii, který konečně našel blízkou duši, bílého mumifikovaného psíka, děti rozbijí hlavu pálkou, aby zjistily, co skrývá pod obvazy.
    Asi nejbolestnější je titulní příběh o chlapečkovi-ústřici, kterého rodiče počali s vášnivou láskou u mořských vln a se stejnou neláskou ho pak vysrknou pro blaho svého sexuálního apetitu.

    zobrazit celou recenzi

Pouze přihlášení uživatelé, kteří zakoupili tento produkt, mohou přidat hodnocení.

Další informace

tel.: +420 602 118 873
sarka@dybbuk.cz