Anotace
Anywhere out of the World… Název jedné z Baudelairových Malých básní v próze by mohl být mottem sugestivní novely, jejíž vypravěč se táže: „Kde to jsem? Na co se to dívám? Opravdu tohle místo mimo svět, které teď vidí moje oči, existuje?“ Zpočátku je jeho jediným přáním zmizet, odejít „kamkoli mimo tento svět“, jeho zvědavost však upoutá záhadné, pravidelně se rozsvěcující světýlko, zářící z hlubin rostlinné říše… Kdo ho rozsvěcí? Kde? A proč?
„Těžko říct… není to přímo světlo, je to světýlko… Ale občas se mi zdá, že ve tmě svítí silněji, trochu se rozšiřuje, natahuje…“
Specifikace
| Rok vydání | |
|---|---|
| ISBN | 978-80-7438-158-4 |
| Vazba | vázaná |
| EAN | 9788074381584 |
| Počet stran | 184 |
| Formáty e-knihy | ePUB, Mobi, PDF |
| Formát | 106 × 160 mm |
| Typ | tištěná, e-kniha |
Recenze
Pouze přihlášení uživatelé, kteří zakoupili tento produkt, mohou přidat hodnocení.
Podobné knihy
- Sold Out
dybbuk –
Hospodářské noviny, 6. 3. 2017
Jan Němec
Ital Moresco vychází z Ecova stínu na světýlko
Obvykle člověk někam jde, aby něco vyřídil, někoho potkal, něco objevil. Ne tak hlavní hrdina hutné novely italského spisovatele Antonia Moresca nazvané Světýlko. „Přišel jsem sem, abych zmizel,“ říká hned na úvod, „do téhle opuštěné a liduprázdné osady, kde jsem jediným obyvatelem.“ Světýlko je první Morescova kniha přeložená do češtiny, v Itálii jde však o autora známého a uznávaného. Napsal 11 románů, několik povídkových sbírek, divadelních her a esejistických knih.
zobrazit celou recenziZdá se, že současná italská literatura se v Česku až moc dlouho topila ve stínu Umberta Eca. Teprve postupně vycházejí knihy dalších současných autorů – a s nimi se vyjevuje, jak bohatá italská literární scéna je. Sám Moresco přitom bývá řazen mezi ty, kteří se od Ecova postmodernismu vydali jiným směrem.
Pokud měl bezejmenný hrdina Světýlka nějaký osobní příběh, zdá se, že ho nechal za sebou. Lidský svět má nyní tak trochu „na dlouhou ruku“, o to intenzivněji však žije s přírodou: dotazuje se včel, hovoří s vlaštovkami, zaujatě zkoumá zákonitosti rostlinné říše, sedlá přicházející zemětřesení. Není to ovšem žádný František z Assisi – tenhle muž je pochybovačný: „K čemu to všechno je?“ ptá se tváří v tvář proměnlivé tapiserii přírody, ale v odpověď zaznívá monotónní refrén: „Kdo ví.“ Možná za všechno mohou mimozemšťané, jak si myslí jedna z mála dalších postav v příběhu.
Ve zhasnutém světě, uvnitř skutečné i metafyzické temnoty svítí jediné světýlko. Rozsvěcuje se pravidelně na protějším kopci a muž-můra nemá jinou možnost než se za ním vydat. Nehodí se prozrazovat, co najde, ale jako by se uprostřed zmatené džungle života objevil jiný princip, cosi lidského, osobního, něžného. A zároveň také neproniknutelně tajemného, jen jiným způsobem než výhonkovité myšlenky rostlin.
Sugestivní Světýlko svou náladou připomíná živý sen: je smyslové i fantaskní, vše se zdá reálné, ale zároveň zvláštním způsobem posunuté o pár centimetrů mimo sebe sama. A nakonec se stane něco opravdu divného, naprosto nelogického a tak pravdivého, že se nám o tom musí snad jen zdát.
dybbuk –
Literární noviny, 29. 9. 2017
Antonio Moresco (*1947) je považován za jednoho z největších současných italských spisovatelů. Po letech odmítání ze strany nakladatelů, debutoval až v roce 1993 sbírkou tří povídek Ilegalita. Jádrem jeho formálně brilantního prozaického díla, jehož originální, sugestivní a hluboká výpověď se neustále dotýká vztahu mezi životem a smrtí, je monumentální trilogie Hry na věčnost. V roce 2003 stál u zrodu kulturního blogu Nazione Indiana (Národ indiánů), o dva roky později založil literární časopis Primo amore (První láska). V čele sdružení Nomádská republika organizuje kolektivní pěší cesty napříč Evropou. Sugestivní novelu o blízkých setkáních třetího druhu se sebou samým považuje sám autor za klíčovou. Na malém prostoru se v ní dotýká většiny témat své tvorby, v níž jde skoro pokaždé o jiné chápání dimenzí života a smrti, o záměrné narušení linearity času o testování hranic prostoru. Jádrem příběhu je záhadné světýlko, které vídá osamělý muž ze zahrady svého domu. Neví, kdo je rozsvěcuje a proč, uprostřed lesů, které jinak nejeví známky lidského života. A netuší, že cesta za světýlkem bude cestou odchodu i návratu.
zobrazit celou recenzi