Anotace
Děj erotické novelky Rudá pohovka vypráví humorný, napůl galantní a napůl pohádkový, orientem inspirovaný příběh o mladíkovi, jenž doslova „na sobě“ zažívá nespočet erotických eskapád. V důsledku svého vlastního sexuálního selhání byl totiž ošklivou vílou Crapaudinou proměněn v pohovku jasně červené barvy, a aby získal zpět svou lidskou podobu, musí čekat, zda se při dovádění na jeho potahu někomu stane to samé, co jemu, zda také někdo při aktu selže. A tak se stává svědkem mnoha rozličných erotických dobrodružství, zejména u mamá Fillon, kde prostopášný církevní klér na jeho rudě zbarveném povrchu svádí sličné a nevinné novicky. Než dojde k jeho naprostému prošoupání, je „Pohovka“ ze své nábytkové podoby vysvobozen starým prokurátorem, jemuž se nezdaří hlavní úkol svatební noci, a konečně volný mladík tak může vesele navázat na své vílí dobrodružství.
Specifikace
Rok vydání | |
---|---|
ISBN | 978-80-86862-57-6 |
Vazba | brožovaná |
EAN | 9788086862576 |
Počet stran | 60 |
Formáty e-knihy | |
Typ | tištěná, e-kniha |
Recenze
Pouze přihlášení uživatelé, kteří zakoupili tento produkt, mohou přidat hodnocení.
dybbuk –
A2, 22. 10. 2008
Karel Kouba
Erotické pohádky často bývají součástí lidové kultury. Rudá pohovka od francouzského spisovatele Louise-Charlese Fugereta de Montbron je sice dílem původním, ovšem žánrově čerpá z módních orientálních povídek. Text je doplněn komentářem Guillauma Apollinaira, který mimo jiné sděluje, že je to „povídka čistě francouzská“. Novomanželé se snaží vykonat svůj první akt na letitém kanapi, ovšem starému soudci se to nezdaří a na místě pohovky stojí mladík – kavalír Pohovka. Ten svým zachráncům vypráví příběh svého zakletí, do něhož ho uvrhla šeredná královna víl Crapaudina kvůli selhání erekce. Za trest musel nést tíhu párů oddávajících se vášni až do doby, kdy se někomu stane to samé. Následuje popis erotických eskapád v pařížských bordelech, v nichž Pohovkův potah i konstrukci nejvíce plundrují různí zhýralí mniši, opati i kardinálové. Antiklerikální zabarvení umocňuje údiv obou novomanželů, Pohovkova fyzicky prožitá nenávist a zejména vtipné a zručně podané historky, v nichž mniši například rozebírají vliv chřestu na zápach moči nebo rozdíl konzistence stolice po špenátu a šťovíkové nádivce. Konec je samozřejmě šťastný: Pohovka se může vrátit ke své milované víle Printaneiře, ale nejdříve musí napravit své fatální selhání. To se mu tentokrát povede a Crapaudina ho jmenuje „dvorním lučištníkem, pro jeho mimořádné schopnosti, jež prokázal v zacházení se samostřílem“.
zobrazit celou recenzi