dybbuk-113

Michal Matzenauer

Po kameni cesta

Cena s DPH: 109 , e-kniha:

Ve sbírce Michala Matzenauera nazvané Po kameni cesta se setkáváme s poetikou pro autora již charakteristických rysů. Motiv bloudění jako by se posunul konkrétnějším směrem; lyrický subjekt se nachází na dané cestě, dávno již vmíšen spolu se všemi živly světa do obeznámenosti o jejích mnohých krásách i nástrahách. Na své pouti tak kráčí osamoceně, ačkoliv v kontextu osobních zpovědí i společenských pozorování míjí překážky-kameny, které pro něj nejednou znamenají zaklesnutí se za samotnou hranu komunikace – hranu dělící jeho a společnost, jeho a ženu, místy pak dokonce dělící sebe samého.
Výběr z těchto básní vyšel roku 1993 v knize Postavy na zpracování. V kompletní podobě však sbírka vychází poprvé.

Rok vydání

ISBN

978-80-7438-003-7

Vazba

brožovaná

EAN

9788074380037

Počet stran

88

Formáty e-knihy

PDF

Formát

115 × 190 mm

Rok vydání

ISBN

978-80-7438-003-7

Vazba

brožovaná

EAN

9788074380037

Počet stran

88

Formáty e-knihy

PDF

Formát

115 × 190 mm

Katalogizace

Žánr:

Další informace

Recenze

  1. dybbuk

    Revolver Revue

    Viktor Šlajchrt

    Ačkoli Michal Matzenauer (nar. 1947) vydal už šest básnických sbírek (první dvě v samizdatové edici Popelnice, další po roce 1989 v nakladatelstvích Inverze, Dauphin a Dybbuk), je stále vnímán především jako malíř a kreslíř. Jeho literární texty však nelze pokládat za pouhá příležitostná vybočení z výtvarné práce. Vytvářejí možná vedlejší, v každém případě však souběžnou linii jeho tvorby, rozvíjejí obdobnou poetiku, pouze materiál je jiný. Dokládají to i dvě loňské knížky Soukromý labyrint a Po kameni cesta (obě Dybbuk, Praha 2009, náklady neuvedeny), v nichž najdeme i reprodukce autorových výtvarných prací. Zvlášť první z knih působí v tomto ohledu reprezentativně. Básně z poslední doby v nich doprovází více než dvacet let starý cyklus kreseb, který vznikl v maringotce, kde autor v závěru minulého režimu nalezl obživu jako čerpač vodních vrtů. Velejemné, barevně tlumené, minimalistické variace v duchu Nové figurace a České grotesky působí na první pohled trochu monotónně, čímž umocňují vyznění textů, pozornějšímu pohledu však nabídnou množství důvtipných situací a konstelací, které dokonale souzní s autorovou literární obrazností. Ani zařazené básně totiž nejsou udělány čistě ze slov, ale spíš z drobných dějů, fiktivních událostí, poetických pantomim. Rozpohybované metafory Matze-nauerovy poezie mohou dokonce chvílemi připomínat tělocvik. Charakteristická je žánrová různorodost. Vedle drobné lyriky blízké japonským haiku či zenistickým koá-nům tu nacházíme posmutnělé i žertovné
    introspekce, deníkové záznamy, anekdoty, burlesky, librátka pimprlových komedií. To vše evokuje zvláštní rozpoložení lyrického subjektu, v němž se melancholie spojuje s potměšilým šibalstvím, bolest s humorem a sebeironií, každodennost s pohádkou, vytříbený smysl pro nonsens s lidovou pro-stořekostí. Matzenauer vynalézavě mísí nej-různější ingredience, přičemž spíš instinktivně dosahuje nevšedních efektů. V pozadí cítíme psychedelickou poetiku šedesátých let, maličko dadaismu, surrealismu či absurdní grotesky, snad i trochu rafinovaného naivismu Oldřicha Wenzla, ale také temnější ozvěny existenciálních úrazů. Druhá loňská kniha je do jisté míry retrospektivním výborem; ukazuje, po jakých cestách se autor při formování svého jedinečného básnického výrazu ubíral.

    zobrazit celou recenzi
  2. dybbuk

    A2, 18. 8. 2010

    Simona Martínková-Racková

    Když jedno nakladatelství vydá v tomtéž roce dvě sbírky téhož autora, nelze se vyhnout srovnávání.
    V tomto případě jde o Dybbuk a Michala Matzenauera (1947) a ten rozdíl až překvapuje. Kdo by četl jen sbírku Po kameni cesta, nejspíš by ji zavíral mírně iritován zjištěním, že jde o vcelku průměrnou knihu vcelku průměrného básníka. Surrealistická inspirace, glosy a náčrty absurdních příběhů-nepříběhů a la Wernisch. Hm. Humor a nadsázka, leckdy uvízlé v trapnosti. Hm. A jistě, na povrch vystoupí i undergroundové kořeny; první dvě sbírky autor publikoval ještě v samizdatové edici Popelnice. Jenže – stačí to na dobrou sbírku? Ani ne. Ať už za to může výběr textů nebo jejich řazení, výsledek působí jaksi neuspořádaně, nesoustředěně, ba odbytě. Tím spíš, že chybějí silné texty, které by do sebe čtenáře vtáhly, ať už chce anebo ne. I grafické pojetí knihy, jejíž autor je přece zároveň výtvarník, zůstává v půli cesty. A teď střih: Soukromý labyrint. Stejní protagonisté, dramaticky jiný výsledek. Dobrých nebo přinejmenším pozoruhodných textů na rozdávání, výrazová škála neochuzena, a přitom, vida, tohle je celek, nikoli roztříštěný výběr proměnlivé kvality. Vše korunuje výtvarné řešení: verše co chvíli vystřídá série autorových půvabných „maringotkových obrázků“.
    Textová a výtvarná stránka se tu inspirativně setkávají hned v několika rovinách. Tahle sbírka už je příběh, svědectví i dialog. A vůbec nevadí, že „má zeď je jinde/ než zeď Vladimíra Holana“.

    zobrazit celou recenzi

Pouze přihlášení uživatelé, kteří zakoupili tento produkt, mohou přidat hodnocení.

Další informace

tel.: +420 602 118 873
sarka@dybbuk.cz