dybbuk-082

Jiří Schmitzer

Kanimůra ze Šardonu

Ilustrace: Jan Gruml

Cena s DPH: 149 , e-kniha:

Kanimůra ze Šardonu obsahuje výbor ze známých i méně známých textů z divadelních představení, koncertů, studiových nahrávek, i básně úplně nové, které byly napsány pro toto knižní vydání. Mimo Kanimůru, brouky a mravence nechává autor, skrze svou svéráznou zemitou poetiku, promlouvat především množství podivných čilých či unavených chlapíků.

Rok vydání

ISBN

978-80-86862-72-9

Vazba

brožovaná

EAN

9788086862729

Počet stran

152

Formáty e-knihy

PDF

Formát

108 × 154 mm

Rok vydání

ISBN

978-80-86862-72-9

Vazba

brožovaná

EAN

9788086862729

Počet stran

152

Formáty e-knihy

PDF

Formát

108 × 154 mm

Katalogizace

Žánr:

Sdílej tuto knihu

Další informace

Recenze

  1. dybbuk

    iDNES.cz, 16. 12. 2008

    Ondřej Bezr

    JIŘÍ SCHMITZER: Kanimůra ze Šardonu (dybbuk) Populární herec a velmi svérázný písničkář uspořádal své básně a texty do „kapesní“ knížky, která možná překvapí leckterého jeho posluchače značným podílem obecně neznámých dílek. Některé texty byly napsány přímo pro tuto knihu, některé jsou z představení Schmitzerovy domovské scény Ypsilon, ty nejznámější jsou samozřejmě vybrány z vydaných alb jeho písniček. Všechny texty spojuje to, co je pro Schmitzera typické: smysl pro absurditu, pro balancování na hraně drsnosti a cotu, někdy i sentimentu, parodičnost a nonsens i klaunský dar prezentovat slovní spojení, verše, rýmy či celá témata, která možná napadnou leckoho, ale jen málokdo je schopen je vyřknout nahlas.

    zobrazit celou recenzi
  2. dybbuk

    Lidové noviny, 5. 1. 2009

    Jan Nejedlý
    Marion je pro mě Mařena

    Chybí vám v české poezii zemitý chlapský hlas?
    Suplovat by ho mohl herec a písničkář Jiří Schmitzer, který právě vydal knižní výbor z písňových textů a veršů.
    Možná vám svého času také přišel žertovný e-mail s přílohou zpívajícího hrošíka, prdících opiček či s písní, kde se pořád dokola opakovalo: „Řekněte: prdel! Máte na to?“
    V povědomém hlasu poslední nahrávky pozorný posluchač rozpoznal někdejšího vzorného synka z filmu Marečku, podejte mi pero!. A shledal, že nám umělec nejen mile zvlčil, ale že též obstojně hraje na kytaru a zpívá. A tak se český národ konečně dozvěděl, že se Jiří Schmitzer (1949) kromě herectví věnuje i muzice, přestože tak činí už drahnou řadu let. Nyní svou písničkářskou tvorbu zdokumentoval i knižně.
    Výbor ze Schmitzerových převážně písňových textů vychází pod názvem Kanimůra ze Šardonu. Přináší autorovy songy z cédéček, koncertů, divadelních představení i několik básní napsaných přímo pro tento svazek.
    Více než šest desítek textů ukazuje, že Schmitzer je autorem minimálně dvojí tváře. Na jedné straně té drsné a groteskní, kdy se stylizuje coby morous, misogyn a „tvrdej chlápek“, jenž nesnáší patos a falešné žvásty. „Uvidíš, všechno bude príma / řve na mě z desky Josef Zíma…,“ takto se šklebí lacinému optimismu ten, který „dojetím se rozprdí“, když na něj přijde lyrická chvilka.
    Pak je tu ovšem autorova druhá tvář. Vážnější, hlubší, plašší, která připustí i nějakou tu „zlomeninu srdce“ či „proradné lásky hnus i žár i stesk“. Je to tvář zralého barda, jenž přináší publiku prosté pravdy o životě, k nimž se musí stejně každý dopracovat sám. Co je důležité a co nikoli, proč se nenechat zotročit, jak důstojně žít tváří v tvář černé propasti, jíž je smrt. „Náš život jediný / je všechno to co mám,“ píše autor a bez lítosti dodává: „co hoří to zkrátka svítí / co bylo je zkrátka pryč.“ První dobrá Čteme-li Schmitzerovy nečesané i jemné sloky jako literaturu, musíme mít na paměti specifika písňového textu. Při povrchním pohledu zarazí kupř. autorova veršová technika „na první dobrou“. Odchovanec Studia Y je schopen zrýmovat divadlopádlo, žere-tele, louka-mouka a jistě by se nerozpakoval ani nad nejotřepanějším tandemem láskapáska (ostatně udělal to i Mácha v Máji, viz verše: „bloudila blankytnými pásky / planoucí tam co slzy lásky“).
    Jenže posluchač písně jaksi podvědomě požaduje právě první rým, který je nasnadě. Snad to souvisí s magií zvuku a rytmu, jež zakládá poezii prvotněji než hra významů. A právě proto také třeba versologicky sofistikované songy takového Michala Horáčka nikdy nezlidoví. Zatímco Schmitzer ani ve výsostně poetických textech (Křídla Meluzíny, Zámek, Sluníčko, Balada) neopouští svůj základní půdorys nestrojené plebejské prostoty: „Jsou slova kterým já rozumím / jsou i co vysvětlit neumím / i kdyby tisíckrát řečená / Marion je pro mě Mařena…“
    A ještě něco. Čeští básníci s oblibou lamentují nad krizí poezie, kterou prý nikdo nečte. Na současném knižním trhu se však minimálně jeden druh básnických knih setkává s vřelým čtenářským ohlasem -a sice právě texty folkových písničkářů, o rockových skupinách nemluvě. Knižně vypravený „booklet“ má dnes každá významnější kapela a třeba soubor humoristických veršů Karla Plíhala se už druhý rok drží v pozici nenápadného bestseleru. Jak uspěje Kanimůra ze Šardonu, si odhadnout netroufám. Možná někoho přiměje k dalšímu objevování říše poezie. Anebo alespoň k objevení samorostlého písničkáře Jiřího Schmitzera. Což vůbec není marné.

    zobrazit celou recenzi

Pouze přihlášení uživatelé, kteří zakoupili tento produkt, mohou přidat hodnocení.

Další informace

tel.: +420 602 118 873
sarka@dybbuk.cz