/ / / Jazykový instinkt
Sold Out

Steven Pinker

Jazykový instinkt

Jak mysl vytváří jazyk

z angličtiny přeložila Markéta Hofmeisterová

499 

Není skladem

Garantujeme zabezpečenou platbu
Katalogové číslo: dybbuk-116 Kategorie: ,

Recenze

  1. dybbuk

    Mezinárodní politika, 8/2010

    Zdeněk Zbořil

    Populárně vědecká práce, jejíž autor (*1954 v Montrealu), původně student kanadské McGill a potom Harvard Unversity, kde také působil jako profesor, je recenzenty nazýván autorem vědeckých bestselerů. Mezi nimi Jak funguje lidská mysl (1997), Nepopsaná deska (2002) a Podstata myšlenek (2007). Z jeho životopisu víme, že se věnuje experimentální psychologii a kognitivní vědě (byl i ředitelem Ústavu pro kognitivní neurovědu).
    Svou zde připomínanou práci vydal již v roce 1994 a její český, namáhavý překlad vyšel zásluhou Markéty Hofmeisterové v roce 2009. Nejoriginálnějším názorem autora je, že jazyk je vrozenou schopností mozku, instinktem, který funguje jako evoluční modul této schopnosti. Jazyk je tedy vrozený instinkt, není naučen, ale dán, jak autor uvádí v dedikaci knihy svým rodičům.
    Kniha obsahuje témata, jejichž názvy jsou až žurnalistické výpůjčky: Mluvkové, Mentálština, Mluvící hlavy, Babylonská věž, Jazykové orgány a geny gramatiky, Jazykoví znalci a Design mysli a na první přečtení to připomíná iniciační debatu Augustina Schleichra s Janem E. Purkyněm o fyziologických předpokladech mluvy a řeči. Čtenářům Mezinárodní politiky můžeme doporučit přečíst si kapitolu Jazykoví znalci (s. 419-459), kde se dovíme, že nejen neumíme vytvářet gramaticky správné věty, ale také, že …jak se vzdělávací standardy snižují… a šíří se neartikulované bláznění a nesrozumitelné nářečí surfařů, sportovců a bohatých krásek, stáváme se národem funkčních analfabetů, a proto je třeba studovat nejen jak lidé opravdu mluví, ale zamyslet se i nad tím, zda angličtina, kterou dnes považujeme za hlavní vyjadřovací prostředek a z něho odvozený pojmový aparát za formativní z hlediska věd o politice, je skutečně podřízen normativním (pre-skriptivním) pravidlům.
    Pinker ilustruje hranice tohoto uvažování vtipem o psychoanalyticích. Když jeden pozdraví druhého Dobrý den!, toho nenapadne nic jiného než Rád bych věděl, co tím asi tak měl na mysli!

    zobrazit celou recenzi

Pouze přihlášení uživatelé, kteří zakoupili tento produkt, mohou přidat hodnocení.