dybbuk-290

Jan Švankmajer

Cesty spasení

Cena s DPH: 487 

Cesty spasení obsahují deníkové záznamy, divadelní hry a různé jiné kratší texty, které si významný český výtvarník, animátor a filmař Jan Švankmajer dělal průběžně během posledních let jak při pobytu doma, tak i při studijních cestách do odlehlých krajin (například Papua Nová Guinea). Kniha je plná postřehů o stavu společnosti a jejím možném vývoji, o literatuře, politice a vůbec názorů na spoluobyvatele tohoto světa. Některé texty mají podobu absurdní, až cynické dystopie (zrušení států a vytvoření knížectví Tesco a Toyota), jiné jsou shovívavější, láskyplnější a optimističtější. Všechny ale jsou plné nadhledu, humoru a hlavně jsou barvitě vizuální, jako by se autor nemohl vyhnout tomu hledat různorodé vzorce a spojnice událostí. Surrealistické nazírání světa se nelítostně střetává s českou realitou – dovoleno je proniknout pouze některým zážitkům, síto úspěšně prosává, a tak je například nutné odevzdat sušené netopýry a opičí hlavy získané u šamanů. Texty jsou doplněny jak barevnými ilustracemi a fotografiemi autora, tak dalších surrealistů.

Rok vydání

ISBN

978-80-7438-180-5

Vazba

vázaná

EAN

9788074381805

Počet stran

416

Formát

135 x 195 mm

Rok vydání

ISBN

978-80-7438-180-5

Vazba

vázaná

EAN

9788074381805

Počet stran

416

Formát

135 x 195 mm

Skladem

Katalogizace

Sdílej tuto knihu

Další informace

Recenze

  1. dybbuk

    Právo, 28. 6. 2018
    Jakub Šofar

    V černé sametové obálce, laděné do podoby smutečního oznámení, vychází 133 kapitol románové dystopie filmaře, výtvarníka, animátora, a především surrealisty Jana Švankmajera. Kniha je složena z jeho deníkových zápisků, záznamů snů, her, rozhovorů a z navazujících prozaických textů, jejichž pomocí je posunována představa děje. Něco již bylo publikováno, např. salonní rozhovor Zbyňka Vlasáka Zárodky revolty jsou v našich snech, něco nebylo. Text doplňují četné ilustrace či fotografie objektů autora a děl jiných umělců, plus tři dodatky a závěr. Chápeme-li celou knihu jako katalog, tak jeho scénář je na začátku (Místo předmluvy). To nejpodstatnější, ta sirka osekaná z klády, je obava o mozek člověka. Zda také nehypertrofoval do rozměrů, které už neslouží k zachování druhu, ale ohrožují jeho samotnou existenci. Stále nové a nové produkty, které vytváří, nejen už nejsou k lidskému životu potřebné, ale vznikají na úkor životního prostředí, jehož devastace se rovná velikosti vnuceného konzumu.

    zobrazit celou recenzi
  2. dybbuk

    Lidové noviny, 23. 7. 2018
    Jan Gabriel

    Švankmajerovy sny a vize světa

    Náhle je Jana Švankmajera všude plno: tu nabízí novou monografii, nedávno uvedl film Hmyz, jindy zase zve na výstavu svých posledních koláží a objektů. A nyní se můžeme nechat „zasvětit“ jeho knihou Cesty spasení, která nám autorovo myšlení jaksi dokresluje v celé jeho matoucí i básnické působivosti.
    V knize se volně prolíná a svým způsobem i doplňuje dějová část románu se zápisy snů, filmových i divadelních scénářů, deníkových záznamů z cest do Afriky a Oceánie, rozhovorů, úvah a postřehů jak o vlastní tvorbě, poezii a výtvarném umění, o surrealistické skupině, tak o dnešní společnosti, politice a současné pokleslé civilizaci a jejím pokračujícím úpadku. Nedílnou součástí knihy jsou barevné reprodukce Švankmajerových objektů, koláží či kreseb a doprovodné fotografie. A vedle nich i dodatky, dva starší texty vztahující se k ipsačním strojům budoucnosti.
    „Jednoho rána jsem se probudil a věděl jsem, jak bude vypadat svět za sto let. Nebyl to sen ani jeho dozvuk. Byl to jakýsi vědoucí průnik do budoucnosti. Díra do času. Nejde tedy o futurologickou úvahu rozvíjející možnosti současných společenských trendů. Jde o zjevení budoucnosti.“ Jisté je, že tato hra, která je skutečnější než skutečnost, snovost i zloba evokovaných scén, jež jsou často jakousi hádkou mezi logikou a fantazií, řada citovaných výpůjček od Sada po Lenina i celková atmosféra v mnohém vědomě a s veškerým „cynismem fantazie“ navazují na takové básnické skladby, jako byly například společné hry Vratislava Effenbergera a Karla Hynka či jejich román Aby žili.
    „Všechno, co se v tomto románu píše, je pravda. Buď se to skutečně stalo, nebo se mi to zdálo, anebo se to stane.“ Pojem román -či spíše románová dystopie, podtitul, který autor používá – je však v tomto případě poněkud zavádějící. Vystihuje totiž pouze jednu polohu knihy, třebaže právě dějové části často patří k těm nejpůsobivějším, byť s přibývajícími stránkami poněkud mizí jejich pronikavost; jsou příliš rozvláčné, často až banální. Vytrácí se z nich uhrančivá obludnost, básnicky působivé vize, absurdita i výsměšný humor, jež patří k nosným prvkům Švankmajerova pohledu na svět, který před nám rozvíjí, v němž už neexistují státy, ale opět feudální území, knížectví jako Tesco a Toyota či Řempo, v nichž rabují zdivočelí vesničané, neboť vše ztratilo svou cenu.
    Ze zvířat zůstaly jen stíny, byly opět zavedeny kroje, v televizi běží k nerozeznání stejná reality show, katolíci, odsouzeni k věčnému zatracení, hromadně vystoupili z církve, vznikaly sekty usilující o spasení, premiér se před poloprázdným parlamentem rozkřikuje: „Je možné se přít o integrované obvody helikoptéry namazané sádlem, ale není možné tolerovat vyzvracení švestkového kompotu do kapsy strážníka.“
    Je otázkou, zda jeho kritická diagnóza současného světa a místy až obsedantními postoji a ideologickou hantýrkou vyšperkovaná „myšlenková koláž“ nepředstavuje svým způsobem nakonec to, co Švankmajera již řadu let nejen přitahuje, ale přímo fascinuje: kunstkameru. Co se vymyká vědeckému pohledu, systematickému třídění světa a přírody, co však představuje v pravém smyslu slova magický soubor „zhmotněných artefaktů imaginativního ducha řazených k sobě principem analogie“. Jakýsi zrcadlový, básnický obraz klasické kunstkamery, kterou Švankmajer už dlouhá léta buduje v Horním Staňkově.
    Kniha končí symbolickou smrtí autora jedenáct dní po konci světa, skatologickým třeštěním a rozkoší, močením, spasením, absolutní svobodou. Žel i poněkud nesnesitelným surrealistickým kýčem, který málem stačí celou knihu znechutit: „Na horizontu mi mává markýz de Sade.“

    zobrazit celou recenzi

Pouze přihlášení uživatelé, kteří zakoupili tento produkt, mohou přidat hodnocení.

Další informace

tel.: +420 602 118 873
sarka@dybbuk.cz