Čeho bychom se měli obávat?
Myšlenky o budoucnosti civilizace, které odborníky znepokojují
z angličtiny přeložili Alexandra Ilićová, Hana Ditrichová, Jan Jirouš, Jana Šojdelová, Kateřina Burešová, Kryštof Beták, Milada Šanderová, Nikola Vyhlidalová, Tereza Filipová, Tomáš Vinický, Zuzana Voničková
Editor: John Brockman
0 Kč | 337 Kč
Anotace
Čeho bychom se měli obávat? Co nás má nejvíce znepokojovat? Tak zní otázka, kterou John Brockman, provozovatel webu Edge.org („Nejchytřejší webové stránky na světě“ – The Guardian), položil několika desítkám nejvlivnějších odborníků na světě. Požádal je, aby se svěřili s tím, čím se nejvíce trápí, co jim dělá největší starosti, a aby ukázali, proč by těmto tématům měla být věnována pozornost.
150 esejů na toto téma, které kniha obsahuje, zabírá celou šíři přírodovědných i humanitních oblastí. Zastoupení autoři jsou význačnými postavami na poli neurovědy, ekonomie, filozofie, fyziky, psychologie, biologie a dalších věd.
Obavy si děláme proto, že předvídáme budoucnost. Před pociťováním obav nás nic neochrání, nicméně věda nás může ponaučit, jak si dělat obavy lépe a kdy si je přestat dělat. Otázky často inspirují nepředvídatelné odpovědi, které nás vyprovokují k myšlenkám, jimiž bychom se nejspíše nezabývali.
Specifikace
| Rok vydání | |
|---|---|
| ISBN | 978-80-7438-188-1 |
| Vazba | brožovaná |
| EAN | 9788074381881 |
| Počet stran | 464 |
| Formáty e-knihy | ePUB, Mobi, PDF |
| Formát | 132 × 203 mm |
| Typ | tištěná, e-kniha |
Recenze
Pouze přihlášení uživatelé, kteří zakoupili tento produkt, mohou přidat hodnocení.
Podobné knihy
- Sold Out
- Sold Out
- Sold Out
- Sold Out
dybbuk –
Listy, 3/2020
=jn=
Současná doba vyzývá k přečtení sborníku článků, který poprvé vyšel v USA roku 2014. Do češtiny jej převádělo 11 překladatelů. Editor do něho soustředil 153 příspěvků vynikajících osobností z nejrůznějších oblastí přírodních i huma¬nitních věd, techniky, filo¬zofie a kulturní tvorby. Již při zběžném lis¬tování s potěšením konstatujeme, že mnohé autory můžeme poznat i z českých překladů jejich knih – o některých jsme psali i zde v Lis¬tech. Dílo podává široké panorama pohledů na budoucnost lidstva a civilizace, jak se jeví ze západní Evropy, severní Ameriky, Austrálie a Izraele. Příspěvky v rozsahu 1-5 stran jsou bez výjimky srozumitelné, fundované a mnoh¬dy půvabné i po čistě literární stránce. O knize takového rozsahu je obtížné souhrnně referovat na malém prostoru – rozhodl jsem se proto probírat ji od počátku, zastavovat se u případů, které mě zvláště zaujaly, a skončit u čísla 10. Steven Pinker posuzuje možnosti vzniku války velkého rozsahu a dospívá k závěru, že je nepravděpodobná. Martin Rees vidí jako nejožehavější problém lidstva klimatickou změnu a obává se, že její včasné a účinné zpomalení je málo nadějné. Timo Hannay se zabývá perspektivami umělé inteligence a jako ústřední problém vidí otázku: Co je vědomé? Benjamin Bergen si všímá násilných zásahů do přirozeného vývoje jazyka diktovaných snahami o „korektnost“. Timothy Taylor se obává vzrůstu racionálně nepodložených, ale sugestivních katastrofických perspektiv. Matt Ridley zneklidněn pozoruje vzestup pověrčivosti, jemuž nahrává i demografický vývoj. Gregory Benford apeluje na posílení zájmu o využívání vesmíru, nechceme-li na Zemi zůstat „jako krysy v kulaté pasti“. Seth Shostak sice nedokáže odhadnout, jaké nám hrozí nebezpečí od mimozemšťanů, konsta¬tuje však, že na varování, abychom na sebe neupozorňovali, je pozdě. Pokud jsou, určitě o nás už vědí. Kevin Kelly upozorňuje, že pro budoucí svět může být jednou problémem nikoliv růst populace, ale pokles porodnosti. William McEvan se obává, že příroda připra¬vuje pro nás stále nebezpečnější viry. … Zatím nejsme ani ve třetině knihv. V rejstříku najdeme čtyřikrát pandemii, a jednou dokonce koronavirus. Píše o něm J. Craig Venter v souvislosti s obavami, že šíření virů bude v budoucnu posilováno ros¬toucím odporem proti vakcinaci. Zatím to však vypadá, že na vakcínu netrpělivě čekáme.
zobrazit celou recenzi