Franz Wurm – na kolech a kolejích cestou necestou
|

Franz Wurm – na kolech a kolejích cestou necestou

Přišla za mnou zkušená překladatelka, tedy někdo, kdo žije jazykem, žije dokonce z něho, anebo, po lopatě: živí se jím, pobývá v prostoru mezi dvěma jazyky a tomuto prostoru, možná spíš hraně a nejisté linii, po celý život zachovává věrnost — přišla za mnou hned po mém pokusu vysvětlit přednáškou i přednášením, výkladem i příklady poetiku Franze Wurma (1926–2010) a posteskla si: Já tomu Wurmovi prostě nerozumím. Je to dnešní dobou?…

Vladimír Vokolek – nepředhonit svoji duši
|

Vladimír Vokolek – nepředhonit svoji duši

Vladimír Vokolek (1913–1988) byl po celý život zatížen dávnou, navenek obyčejnou zkušeností, která určila jeho vztah ke světu. Slovo „zatížen“ je na místě, protože mladého básníka tahle nenadálá zkušenost nejen obohatila, ale i poznamenala, proměnila obzor jeho vnímání a vytyčila směr jeho myšlení tak, že cokoli později psal, ať to byly verše, eseje nebo podobenství, psal pod nepřekročitelným vlivem onoho okamžiku: „Uvědomujeme-li si, uvědomujeme…

Jaroslav Havlíček – slepá kolej
|

Jaroslav Havlíček – slepá kolej

Česká literatura zná minimálně dva Jaroslavy Hav­líčky: první z nich (1881–1960) byl redaktor, prozaik a básník — napsal například sociální básně Tvrdé sloky (1902). Ten „slavnější“ Jaroslav Havlíček se narodil 3. února 1896 v Jilemnici a byl jednak otcem básníka Zbyňka Havlíčka (1922–1969), jednak strýcem dalšího básníka Karla Šebka (1941 — po roce 1995 nezvěstný). Tento Jaroslav Havlíček je chápán jako jeden z hlavních autorů české psychologické…

Konec článku

Konec článku