Česká literatura

O Vánocích roku 1945 přijel Josef Škvorecký domů do Náchoda po prvním — a také posledním — semestru studia na Lékařské fakultě UK v Praze. V té době už věděl, že medicína nebyla správnou volbou, a že se proto hned v lednu raději zapíše na fakultu filosofickou, neboť pro studium anglistiky a filosofie je disponován lépe než pro blížící se zkoušku z anatomie. Do Náchoda se těšil, protože věděl, že se zde po půlroce znovu setká…

Vladimír Vokolek (1913–1988) byl po celý život zatížen dávnou, navenek obyčejnou zkušeností, která určila jeho vztah ke světu. Slovo „zatížen“ je na místě, protože mladého básníka tahle nenadálá zkušenost nejen obohatila, ale i poznamenala, proměnila obzor jeho vnímání a vytyčila směr jeho myšlení tak, že cokoli později psal, ať to byly verše, eseje nebo podobenství, psal pod nepřekročitelným vlivem onoho okamžiku: „Uvědomujeme-li si, uvědomujeme…

Česká literatura zná minimálně dva Jaroslavy Hav­líčky: první z nich (1881–1960) byl redaktor, prozaik a básník — napsal například sociální básně Tvrdé sloky (1902). Ten „slavnější“ Jaroslav Havlíček se narodil 3. února 1896 v Jilemnici a byl jednak otcem básníka Zbyňka Havlíčka (1922–1969), jednak strýcem dalšího básníka Karla Šebka (1941 — po roce 1995 nezvěstný). Tento Jaroslav Havlíček je chápán jako jeden z hlavních autorů české psychologické…