(1983, Cheb), bohemista, prozaik, esejista, recenzent a publicista.
Od roku 2016 je redaktorem literárního obtýdeníku Tvar, v téže době začíná působit i v obnovené Pandoře, kde nyní coby redigující editor pečuje o její přílohu, Kritickou literární revue. Sem tam redakčně připraví k vydání nejednu knihu. Autor sbírky povídek Mozkobouře (Pro Libris, 2005), novely Uroboros (vl. nákladem, 2008), románu Opus pictum (dybbuk, 2016) a „kybernetického romanetta“ Neocortext (dybbuk, 2018; Cena Bohumila Polana 2019). V záloze má diachronní studii recepce díla filosofa-básníka Ladislava Klímy. Žije v Praze.
Román Nekropotence aneb death in progress Vojtěcha Němce je vyprávěn ve dvou rovinách: protagonista prožívá skutečné dobrodružství v postmortalii a zároveň vzpomíná na svůj smrtelný život, ačkoliv je to proti zdejším zákonům — čerstvý umrlec se totiž má dostavit na úřad, kde mu odeberou byvší identitu, dle předpisů má zapomenout na svůj předešlý život. Tak se prolíná…
Román Neocortext aneb Kybernetické romanetto Vojtěcha Němce nás doslova jedním proudem vrhá na cestu bez oddychu vedoucí útrobami organického města-těla – na cestu, jež se co chvíli mění v bloudění a naopak. Sem tam se nám otevírá výhled na mýtinu – vybombardovanou krajinu obydlenou troskami. Spolu s vypravěčem se nejistě dotýkáme prapodivných novotvarů, a můžeme se ptát: Budou držet nebo se…
Vojtěch Němec se s rozpustilostí, která se v téhle části světa moc nenosí, rozhodl trochu podívat na atomovou strukturu psané řeči. Píše svůj Příběh, i když ví, že by z něj od učitelů českého jazyka dostal nedostatečnou. Provokuje. Čeština je však dostatečně silná, aby takový atak nejen unesla, ale aby si ho užila. Zkoušet a pokoušet, to je přece hlavní…