Po vyloučení v roce 1948 dokončil studia v Olomouci. Počátek jeho literární činnosti lze datovat do poloviny čtyřicátých let, kdy napsal humoristický román Dovolená v pyjama. Po válce začal přispívat povídkami do několika časopisů, pro něž napsal i humoristický román na pokračování Penzion pro umělce. Tyto texty již obsahovaly velmi osobité dialogy, které tvořily základ jeho pozdějších filozofických textů. Kromě prvotiny byly připraveny k tisku i další knihy, mezi nimi například Pálení pýru, vydání se však nedočkaly. První autorovou vydanou prózou byl v sedmdesátých letech titul Solitér, další jeho knihy z této doby – Základní složky filmu a experimentální próza Triptych, vyšly až v devadesátých letech 20. století. V roce 1957 odešel Drvota do exilu, nejdříve pobýval v Německu, posléze zakotvil v New Yorku. Po různých krátkodobých zaměstnáních spolupracoval s Columbijskou a posléze i Newyorskou univerzitou, po přesídlení do Ohia přednášel na Ohijské státní univerzitě.