(1963, Reykjavík), islandský spisovatel. Po studiu literatury na univerzitě si přivydělával psaním do novin a vyučováním.
Patří k malé skupince islandských autorů, kteří se zajímají především o život mimo město: jeho první tři prózy, sbírka povídek Skurđir í rigningu (1996) a romány Sumariđ bakviđ brekkuna (1997) a Birtan á fjöllunum (1999) tvoří venkovskou trilogii, která je zároveň příběhem vypravěče hledajícího způsob, jak bez nostalgie zprostředkovat svět svého dětství. Další tituly Ýmislegt um risafurur og tímann (2001) a Snarkiđ í stjörnunum (2003) jsou autobiografické. Následovala oceňovaná kniha, kde zásadní roli hraje vypravěč, Sumarljós og svo kemur nóttin (2005; česky: Letní světlo, a pak přijde noc, dybbuk 2009) a trilogie Himnaríki og helvíti (2007; česky: Ráj a peklo, dybbuk 2012), Harmur englanna (2009, česky: Smutek andělů, dybbuk 2014) a Hjarta mannsins (2011, Lidské srdce, dybbuk 2016) pojednává o malé rybářské obci devatenáctého století odolávající běsnícím živlům. Stefánssonova díla byla přeložena do mnoha jazyků a byla nominována na řadu literárních cen, zejména Cenu Severské rady pro literaturu. V současnosti autor žije v islandském Mosfellsbæru, kde pracuje jako knihovník.
V románu Letní světlo, a pak přijde noc nahlédneme do života lidí v malé islandské vesnici v 90. letech minulého století, za nastupující finanční expanze Islandu, následované totálním krachem. Čas plyne, my žijeme, umíráme. Ale co je život? A jak veliká je vzdálenost mezi životem a smrtí, či je mezi nimi vůbec nějaká vzdálenost a jak se potom nazývá? Měříme ji v kilometrech, nebo v myšlenkách a dostane se někdo do meziprostoru? Dopředu — a potom zpět? Plynulý proud narace se v knize odvíjí…
V posledním díle románové trilogie nejúspěšnějšího současného islandského autora Jóna Kalmana Stefánssona, jejíž první dva díly tvoří tituly Ráj a peklo a Smutek andělů, se i nadále setkáváme s postavami rybářské obce přelomu století nacházející se ve fjordu poblíž severního polárního kruhu. Její obyvatelé, ať je to introspektivní „chlapec“ uchylující se do vnitřního světa, do společenství autorů, jako je Whitman, Shakespeare nebo Milton, či jím obdivovaná Ragnheid, dcera faktora Fridrika,…
Druhý díl románové trilogie nejúspěšnějšího současného islandského spisovatele Jóna Kalmana Stefánssona Smutek andělů popisuje život rybářské obce devatenáctého století, nacházející se ve fjordu poblíž severního pólu. První díl trilogie, Ráj a peklo, nás uvedl do života rybářů, kteří periodicky vyplouvají na moře a bojují o život za věčného střídání běsnících živlů, bouřek, vánic a mrznutí. Namísto Miltonova Ztraceného ráje nyní jako nit prolínající se textem a kontrastující s ním přichází na řadu…
Román Ráj a peklo nejčtenějšího současného islandského spisovatele Jóna Kalmana Stefánssona je lakonickým popisem života rybářské obce nacházející se ve fjordu poblíž severního pólu. Všechny obyvatele živí lov ryb, a tak rybáři periodicky vyplouvají na moře. S věčným střídáním běsnících živlů, bouřek, vánic a mrznutí je boj o život roven odolávání ďáblu v pekle a jediným, co zde jakkoli vzdáleně připomíná opak, je starý pastorův překlad Miltonova Ztraceného ráje. I ten se však…
