Patří k malé skupince islandských autorů, kteří se zajímali především o život mimo město: jeho první tři prózy, sbírka povídek Skurđir í rigningu (1996) a romány Sumariđ bakviđ brekkuna (1997) a Birtan á fjöllunum (1999) tvoří venkovskou trilogii, která je zároveň příběhem vypravěče hledajícího způsob, jak bez nostalgie zprostředkovat svět svého dětství. Další tituly Ýmislegt um risafurur og tímann (2001) a Snarkiđ í stjörnunum (2003) jsou autobiografické. Následovala kniha, kde zásadní roli hraje vypravěč, Sumarljós og svo kemur nóttin(2005; česky: Letní světlo, a pak přijde noc, dybbuk 2009), oceněná v roce 2005 cenou Kniha roku, a další trilogie lakonicky pojednávající o malé rybářské obci devatenáctého století odolávající běsnícím živlům Himnaríki og helvíti(2007; česky: Ráj a peklo, dybbuk 2012), Harmur englanna (2009, česky: Smutek andělů, dybbuk 2014) a Hjarta mannsins (2011, Lidské srdce). Stefánssonova díla byla přeložena do mnoha jazyků a byla nominována na řadu literárních cen, zejména Cenu Severské rady pro literaturu. V současnosti autor žije v islandském Mosfellsbæru.