(1963, Reykjavík), současný nejvýznamnější islandský spisovatel.
Patří k malé skupince ostrovních autorů, kteří se zajímají zejména o život mimo město: jeho první tři prózy, sbírka povídek Skurđir í rigningu (1996) a romány Sumariđ bakviđ brekkuna (1997) a Birtan á fjöllunum (1999), tvoří venkovskou trilogii, v níž se vypravěč snaží bez nostalgie zprostředkovat svět svého dětství. Oceňovaný román Sumarljós og svo kemur nóttin (2005; česky: Letní světlo, a pak přijde noc, dybbuk 2009) stylem evokujícím prapůvodní rytmický způsob předávání příběhu vypráví o tom, jak se obyvatelé zapadlé islandské vesnice perou s otázkami starými jako lidstvo samo, trilogie Himnaríki og helvíti (2007; česky: Ráj a peklo, dybbuk 2012), Harmur englanna (2009; česky: Smutek andělů, dybbuk 2014) a Hjarta mannsins (2011; česky: Lidské srdce, dybbuk 2016) pak pojednává o malé rybářské obci předminulého století odolávající běsnícím živlům. Jeho poslední kniha je rozsáhlá sága Fjarvera þín er myrkur (2020; česky: Tvá nepřítomnost je tmou, dybbuk 2022). Drsné okolní prostředí vytváří nepřekročitelné překážky, zužuje obzory a zplošťuje dimenze a současně nebezpečně zintenzivňuje city. Stefánssonova díla byla přeložena do mnoha jazyků a byla nominována na řadu literárních cen, například Cenu Severské rady pro literaturu.
Víte, bez čeho bychom my lidé nepřežili? Bez žížal. Tihle nevidomí básníci hlíny, jako my pomalu se propracovávající temnotou, zajišťují zemině dostatek kyslíku, jinak by v ní nic nerostlo. Právě o žížalách napíše na konci devatenáctého století do časopisu článek nevzdělaná selka Gudríd, a touto odvahou jít za svou vášní ovlivní osud nejen svůj, ale i celého svého rodu. Syn Jón zdědí její snivou povahu do té míry, že se mu obdiv…
V románu Letní světlo, a pak přijde noc nahlédneme do života lidí v malé islandské vesnici v 90. letech minulého století, za nastupující finanční expanze Islandu, následované totálním krachem. Čas plyne, my žijeme, umíráme. Ale co je život? A jak veliká je vzdálenost mezi životem a smrtí, či je mezi nimi vůbec nějaká vzdálenost a jak se potom nazývá? Měříme ji v kilometrech, nebo v myšlenkách a dostane se někdo do meziprostoru? Dopředu — a potom zpět? Plynulý proud narace se v knize odvíjí…
V posledním díle románové trilogie nejúspěšnějšího současného islandského autora Jóna Kalmana Stefánssona, jejíž první dva díly tvoří tituly Ráj a peklo a Smutek andělů, se i nadále setkáváme s postavami rybářské obce přelomu století nacházející se ve fjordu poblíž severního polárního kruhu. Její obyvatelé, ať je to introspektivní „chlapec“ uchylující se do vnitřního světa, do společenství autorů, jako je Whitman, Shakespeare nebo Milton, či jím obdivovaná Ragnheid, dcera faktora Fridrika,…
Druhý díl románové trilogie nejúspěšnějšího současného islandského spisovatele Jóna Kalmana Stefánssona Smutek andělů popisuje život rybářské obce devatenáctého století, nacházející se ve fjordu poblíž severního pólu. První díl trilogie, Ráj a peklo, nás uvedl do života rybářů, kteří periodicky vyplouvají na moře a bojují o život za věčného střídání běsnících živlů, bouřek, vánic a mrznutí. Namísto Miltonova Ztraceného ráje nyní jako nit prolínající se textem a kontrastující s ním přichází na řadu…
Román Ráj a peklo nejčtenějšího současného islandského spisovatele Jóna Kalmana Stefánssona je lakonickým popisem života rybářské obce nacházející se ve fjordu poblíž severního pólu. Všechny obyvatele živí lov ryb, a tak rybáři periodicky vyplouvají na moře. S věčným střídáním běsnících živlů, bouřek, vánic a mrznutí je boj o život roven odolávání ďáblu v pekle a jediným, co zde jakkoli vzdáleně připomíná opak, je starý pastorův překlad Miltonova Ztraceného ráje. I ten se však…