Poté vyučoval mimo jiné češtině v jazykových přípravkách pro zahraniční studenty a v letech kulturního uvolnění překládal filozofické a nábožensko-filozofické knihy a podílel se na výběru a přípravě textů pro Etickou knihovnu Českého rozhlasu. Od roku 1968 do roku 1972 vyšla v jeho překladu řada titulů, jako O. Hanish, Ajňahíta; K. Jaspers, Otázka víry; M. Buber, Já a ty, Aštavakragíta (podle dvou německých překladů); Lao-c‘, Tao-te-t’ing (podle několika cizojazyčných překladů); I. Kant, Prolegomena ke každé příští metafyzice (spolu s Jaroslavem Kohoutem). Od roku 1990 publikoval několik knih, v nichž vlastní text spojuje s překladem citátů z textů cizojazyčných: Uvedení do zenu, Ve světě taoismu, V srdci skutečnosti, Velké osvobození (Základní učení Nisargadatty Mahárádže), O nebeském a lidském (Studie o klasickém filozofickém taoismu, doprovázená překladem Tao-te-t’ingu a výboru z knihy Čuang-c‘), Poselství a Učení Šrí Ramana Maharšiho.