(1933, Uherské Hradiště) je český spisovatel, scenárista, kameraman a jazzový pianista, člen Obce spisovatelů, PEN klubu a amerického Authors Guild.
V roce 1968 odešel do zahraničí, kde pracoval jako kameraman kanadské televize, od roku 1980 je spisovatelem ve svobodném povolání. Životní zkušenost emigrantů, láska k jazzu objevená ve dvanácti letech a leckdy pokroucená zákoutí světa snímaná okem kamery jsou typickými prvky jeho textů. Je autorem Protikomunistického manifestu(1975), románů (Můj život s Blondie, 1993; Kdo stoupá do schodů, 2006; JAZZ II: Parents, 2007 – česky JAZZ II: rodiče, dybbuk 2010), poezie (Hudba po půlnoci, 1994), novel a rozhlasových her (Winfield, 1995; Rozhlasové hry I a II, 1996, 1998). Své povídky publikuje ve významných periodikách (Partisan Review, Chicago Review, Artful Dodge) i knižně (Návrat domů, 1979); Americká žena a jiné povídky, dybbuk 2009). Za povídku „Vlci v zimě“ (Winter Wolves) obdržel v roce 1986 Pushcart Prize, udělovanou za výjimečný autorský počin, rozhlasová hra Erupce byla nominována na Prix Italia. Jiří Klobouk žije v USA.
Zobrazuji všechny 2 výsledky
Experimentální román Jazz II: Rodiče, poprvé vydaný anglicky roku 1979 v kanadském exilu, je, jak již napovídá sám jeho název, silně inspirován jazzovou hudbou, zejména jejími improvizačními prvky. Příběh, který není skutečným příběhem, se odehrává ve starobylém moravském městečku. Soustředí se na pomalý posun ke svému vyvrcholení, které představují školní oslavy, na něž se připravuje dcera hlavních…
Dvanáct tematicky různorodých povídek spojuje styl prolínající rovinu reality a imaginace a často až surreálná představivost, pohybující se na hranici snu a skutečnosti. Sen, a konkrétně trýznivé sny emigrantů jsou tak výchozím bodem uměleckého vyjádření zážitků a reflexí autorů, pro něž se rok 1968, a zvláště vpád vojsk Varšavské smlouvy, stal traumatem, s nímž se vyrovnávali v metaforické podobě. Emigrace je zde zpodobňována…
Konec článku
Konec článku
Žádné produkty v košíku.
