(1951), básník, prozaik, esejista. Od roku 1979 člen Surrealistické skupiny v Československu, od roku 1994 šéfredaktor časopisu Analogon.
Určující setkání: s Vratislavem Effenbergerem (1974), s Ludvíkem Švábem (1978) a Martinem Stejskalem (1979). Autorsky a redakčně se podílel na skupinových samizdatech Otevřená hra (1979), Sféra snu(1982), Proměny humoru (1984), Opak zrcadla (1986), Gambra (1989) aj. Knižně vydal: soubor esejů Surrealismus není Umění (2005) aj.; básnické sbírky: Požíraný druh (1994), Muchomůr – génius noci (1997), Mrdat (1998), Šalamounův hadr (2002), Druhé Desatero(2004), Vlci (2010), Devět způsobů, jak přijít o rozum(2012), ACH – Angažovaná poesie A. D. 2013 (2013), Locus debilis (2014).
Zobrazen jediný výsledek
„František Dryje vychází zejména z bohaté a v mnoha ohledech suverénní tradice kritické surrealistické sebereflexe, aktualizace a analýzy a přitom vlastně jaksi navíc svým psaním cosi podstatného schraňuje, zachraňuje, zachovává pro budoucnost. Jako by cítil, že pokud to neudělá právě on a právě dnes, pak něco, co je dnes samozřejmé, se zítra samovolně vytratí a nebude již nikoho, kdo by to mohl –…
Konec článku
Konec článku
Žádné produkty v košíku.
