David Eagleman

(1971), americký neurovědec. Po studiu angloamerické literatury a neurologie se soustředil na zkoumání lidského vnímání času.
Téma času ho fascinuje již od raného dětství, kdy spadl ze střechy a pád se mu zdál nekonečný jako pád „Carrollovy Alenky do králičí díry“. Později nasbíral stovky příhod popisujících víceméně totéž: v životu nebezpečných situacích se zdá, že se čas zpomaluje, jindy se prodlužuje či zkracuje, přeskakuje a vrací se zase zpět, jakkoli hodinky ukazují, že čas odtikává stejnoměrně (ve své laboratoři plné joysticků, gumových míčů a zdí popsaných vzorečky a grafy Eagleman nosí rozbité hodinky). Řídí výzkumnou laboratoř na Baylorově lékařské fakultě v texaském Houstonu, je členem redakčních rad řady vědeckých časopisů a členem rad několika nadací. Napsal řadu odborných i populárněvědeckých knih, např. Wednesday is Indigo Blue: Discovering the Brain of Synesthesia (Středa je indigově modrá: mozek a synestezie, 2009) spolu s Richardem Cytowiczem, či obhajobu internetové světové sítě Why the Net Matters (Proč je internet důležitý, 2010). Je také autorem experimentální novely Sum: Forty Tales from the Afterlives (Shrnutí: čtyřicet povídek z doby po životě, 2009) přeložené do několika desítek jazyků. Pravidelně přispívá do řady amerických novin a časopisů, jako je The New York Times, Discover Magazine či New Scientist.
Další informace
sarka@dybbuk.cz